Mají v bruselských úředních budovách olověné vodovody?

Evropská agentura pro chemické látky a Evropská Komise navrhují zákaz olova ve střelivu. Důvodem je toxicita pro ptactvo. Původně šlo o zákazy olova v oblasti mokřadů, nyní všude.  My svá omezení již máme, další už nepotřebujeme

Původní záměr zakázat olovo v evropských mokřadech kvůli otravám mokřadního ptactva se postupně rozšiřuje na návrh plošného zákazu olova všude. K návrhu byla spuštěna Evropskou Komisí diskuse, a dnes, 15. července, uplynula lhůta na odpověď Vlády ČR. Pokud nebude česká vláda na uvedenou problematiku reagovat, vyslovuje automaticky souhlas. Zda reagovala nevím. Co vím, že to celé je pro naše myslivce, rybáře a sportovní střelce nepřijatelné. Nejenom proto, že v ČR neexistují seriózní data, která by prokazovala závažnost otrav českého mokřadního ptactva a zvěře olovem, ale i proto, že již nyní máme dostatečné právní předpisy, které používání olova v mokřadech vylučují. Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti s platností od roku 2010 v § 45, odst. 1, písm. w jasně uvádí, že se zakazuje používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech“. To je dostatečné omezení a nové a prohlubující zákazy olověného střeliva i mimo mokřady, navíc i pro sportovní střelce, rozhodně nepotřebujeme.

Když nevíš co je mokřad, zakaž olovo raději všude?

Odpověď na tendence zpřísnění zákazu olova můžeme najít třeba i na půdě České republiky. Ministerstvo životního prostředí ČR totiž považuje za mokřady evropského významu všechna mokřadní stanoviště dle tzv. Ramsarské úmluvy, jejíž smluvní stranou je ČR od roku 1990. Ale Ministerstvo zemědělství považuje za mokřady pouze ta stanoviště, která jsou uvedená na Seznamu mokřadů mezinárodního významu (v ČR v současnosti je to 14 lokalit). Česká společnost ornitologická pak tvrdí, že se ptáci střílejí olovem i na mokřadních stanovištích, které MZE jako mokřady neeviduje. Výslednou zkratkou nejasné definice toho co je mokřad je: „zakažme olovo pro jistotu všude“. Přesně tuto strategii, a předpokládám, že ze stejných důvodů, přijmuli i na půdě Evropské Komise. (ornitologové z Birdlife International spolu mluví). Proto se zákaz olova v mokřadech má rozšiřovat na jeho paušální zákaz všude. Tedy i na střelivo, kterým se střílí mimo mokřady. Když už, tak už. Jednou z podpůrných tezí Evropské Komise pak je, že absolutní zákaz olova bude administrativně i pro kontrolní úřady nejjednodušší. Aktivistická zkratka se pak může nesmyslně dotknout životů milionů lidí, lovců, myslivců, rybářů, sportovních střelců a biatlonistů, aniž by měla exaktně doložitelný základ racionální ochrany přírody.

Jak se vlastně olovo do těla ptáků, zvířat, ale i člověka dostane?

Jsou v zásadě tři způsoby. Pozřením broků nebo rybářských olůvek, postřelením zvířete, pozřením zvířete, které bylo postřeleno/zastřeleno olověnou municí. Existují dokonce studie, které si daly tu práci, a zkoumaly množství olova v krvi lovců, kteří pravidelně jedí zvěřinu, kterou ulovili. Obsah olova byl u nich větší, než u lidí, kteří takto lovenou zvěř nekonzumovali. Nicméně množství olova v krvi lovců bylo dramaticky nižší než přípustná dávka stanovená Světovou zdravotnickou organizací (10 µg/dl pro dospělé).

Umírají ptáci skutečně na otravu olovem, nebo umírají na něco jiného s olovem v těle?

Je olovo vážně toxické? To se ví, že je toxické. Nemá cenu to rozporovat. Dokonce ze světa známe několik stovek vědeckých článků, které o otravách ptáků olovem hovoří. Je to většinou popis jednotlivých úhynů, ale i chronických otrav. Birdlife International uvádí, že ročně na otravu olovem uhyne odhadem milion ptáků. Odhad počtu úmrtí na otravu olovem je ale tak trošku věštěním z křišťálové koule. To proto, že nelze jednoznačně říci, že pták uhynul na otravu olovem. Podobně jako je to u úmrtí lidí na koronavirus. Většina lidí, která zemřela evidenčně na koronavirus, zemřela ve skutečnosti z jiného důvodu a shodou okolností zemřeli s koronavirem v těle. Úplně stejně to bude s otravami ptáků olovem. Většina z nich uhyne na něco s tím, že mají v těle také rezidua z olova. Milion analýz ročně uhynulých ptáků opravdu nikdo neudělal, takže s tím milionem ptáků otrávených olovem bych byl velmi obezřetný.

V ČR nám chybí studie

To byly studie ze světa, ale žádné podobné z Čech nemáme. Pokud vím, tak v ČR až na jednu drobnou výjimku dosud neexistuje obsáhlejší studie, která by v českých podmínkách otravy olovem u českého ptactva potvrzovala v nějaké kritické míře, a která by tak zdůvodňovala omezování olova v ČR i mimo mokřady. A to i přes to, že česká myslivecká a rybářská komunita, která používá olovo, je ve světě jednou z nejsilnějších. Jinými slovy, stovky let u nás myslivci a lovci střílí olovem a rybáři chytají ryby s olovněnými závažíčky a přesto v ČR neregistrujeme nejenom znepokojivá, ale vlastně žádná větší úmrtí ptáků na otravy olovem. Pominuli fakt, že se tu a tam objeví mrtvý pták, který pozřel olůvko a následně uhynul. V takových případech jde o uhynutí spíš mechanickým zraněním, než by se jednalo o otravu olovem. Pak je úplně jedno, jestli olůvko či střelivo bylo z olova, nebo z titanu či zlata. Kus kovu totiž ptáka zraní stejně jako olověný. Takže svádět úhyny ptáků, kteří pozřeli střelivo či rybářské závaží, na otravu olovem, je mnoha případech také zavádějící.

A co olovem prošpikované vojenské výcvikové prostory?

Když už jsme u olova v přírodě, tak vřele doporučuji propagátorům zákazu olova návštěvu našich vojenských výcvikových prostorů. A bude při tom výborné, když s sebou na exkurzi vezmou i úředníky z Bruselu.  Naše vojenské výcvikové prostory jsou olovem doslova prošpikované. Co olova v nich zanechaly jen armády Varšavské smlouvy… V řadě vojenských prostorů jsou na mnoha místech ochranářsky významné mokřady (rašeliniště, slatě, rybníky, atd..). V bažinách a rašeliništích VVP se přesto daří třeba chráněným masožravým rosnatkám, anebo i chráněným druhům ptáků, které jsou na mokřady vázané. Pokud by olovo vadilo a způsobovalo otravy ve velkém, tak by za 40 let intenzivní střelby v našich vojenských výcvikových prostorech byly jistě pozorovány masivní úhyny ptáků olovem. Ale je to naopak, vojenské výcvikové prostory jsou z pohledu přírodovědného velmi cenná území s vysokou biodiverzitou a s přítomností mnoha zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů na úrovni celých populací.

Jak se chová olovo ve volné přírodě?

Olovo ve volné přírodě prakticky nevadí. Olovo se na vlhkém vzduchu totiž příliš nemění, pouze zvolna ztrácí lesk a tvoří se na něm šedobílá vrstva oxidů, hydroxidů a uhličitanů. Ostatně zoxidované olověné kulky se stále nalézají v místech bojů z dob Napoleonských válek. Faktem ale je, že pokud se olovo dostane do žaludku ptáků, kde je kyselé prostředí, začnou se z olova uvolňovat jedovaté sloučeniny.

Nezapomněli inženýři z Bruselu při ochraně ptáků na chemii v zemědělství, na auta a budovy?

Pokud se argumentuje olovem jako zdrojem otrav v přírodě, co pak veškerá chemie v zemědělství? Kolik ta otráví a zabije zvěře, ptactva, hmyzu, lidí? A v zásadě se s tím nic nedělá. Položme si na misku vah olovo v brocích lovců a dopady chemie v zemědělství. Je to směšné. A co střety ptáků s auty? Usmrcení ptáků z důvodu střetu s jedoucím vozidlem jsou násobně vyšší než otravy olovem. Uvádí se, že až 7% úhynu ptactva jde na vrub střetu s autem. Zakáže nám Evropská Komise auta? Na náraz do budovy zemře podle ornitologických odborníků až 18% ptáků. Bude nám Evropská Komise proto bourat české budovy?

Budou bruselští úředníci hradit střelivo českým biatlonistům?

S fanatickým bojem proti lesníkům, myslivcům a rybářům se pak paušálním zákazem olova (nejenom v mokřadech) mají svést i sportovní střelci. Sport, jak je všeobecně známo, je v ČR výrazně podfinancovaný. Jako každý jiný je i střelecký sport podporován sponzory a rodiči. Například u velmi populárního biatlonu. Sportovec za jeden trénink vystřílí až 100 malorážných nábojů. Každý tréninkový náboj s olovem stojí cca 3,00 Kč. Závodní pak 6,00 Kč. Za sezónu jsou to tisíce až desetitisíce nábojů na jednoho sportovce. Kdo bude financovat sportovcům jejich předražené náhrady za olověné střelivo? Budou cínové (4x dražší než olovo), vizmutové (5x dražší než olovo), wolframové (10x dražší než olovo) či jiné alternativní střelivo sportovcům financovat aktivisté? Nebo úředníci Evropské Komise? Nebo naši poslanci? Půjdou ptačí dobrodějové vysvětlovat střelecké mládeži a jejich rodičům, že to mysleli dobře kvůli vodním ptákům, ale že se to nějak vymklo kontrole, a že si tedy rodiče budou muset za sport svých dětí a naši reprezentanti násobně připlatit i za střelbu kilometry vzdálenou mokřadům? Studie, která posuzuje zvýšení nákladů na alternativní střelivo, na kterou odkazuje sama ECHA, říká, že celkové vícenáklady za 25 let používání alternativního střeliva vyjdou na 2,7 miliardy EUR. Toto je totiž přímý důsledek zákazu olova. Zdražování. Navíc bez valného efektu na ochranu přírody.

Co je hlavním důvodem tažení proti olovu?

Někdo říká, že hlavním důvodem omezování olova není ochrana ptactva, ale že jsou důvodem všeobecné evropské tendence vedoucí k odzbrojování obyvatel. Já si ale myslím, že tím hlavním důvodem k těmto iracionálním krokům je všeobecně známá nenávist aktivistů a zelených šílenců vůči myslivcům, lovcům, ale i rybářům. Obecně jde o nenávist zelených aktivistů vůči lidem, kteří loví živou zvěř. To je z pohledu aktivistů (často vegetariánů a veganů) zločinné, nemravné, zavržení hodné.

Olovo poškozuje mozek

Olovo je bezesporu jed. Kromě jiného poškozuje mozek, ovlivňuje metabolismus a chování, způsobuje demenci. I starý antický Řím padl na demenci způsobenou otravami z vody, která proudila olověnými vodovody (říká se to). Někdy se mi zdá, že v Bruselu a v úřadech Evropské Komise se olověné vodovody zachovaly dodnes. 

https://www.youtube.com/watch?v=pdumpZeO8Dk