Mengele a doktoři smrti - jatka březích laní a jejich nenarozených koloušků v NP Šumava

V NP Šumava se řádně nezpracovávají polomy, záměrně tam množí kůrovce, přestaly se pěstovat a sázet nové sazenice, les je na úbytě. Tragická, ale přijatá fakta. To vše ale trumfují jatka březích laní a jejich koloušků.

Nějaký čas se k NP Šumava už nevyjadřuji. Že jde organizace od deseti k pěti, víme již dlouho. Že tu a tam není na výplaty, že kůrovec žere další stovky hektarů lesa, že se nezpracovávají polomy a záměrně tam množí kůrovce, že se přestaly pěstovat a sázet nové sazenice, že les je na úbytě. Tragická, ale přijatá fakta. Nicméně, už se dlouho po celé Šumavě i daleko za jejími hranicemi veřejně mluví brutálních jatkách březích laní a jejich nenarozených, plně vyvinutých mláďat. Vím o tom dlouho, ale až nyní se ke mě dostaly příšerné fotografie, ale také evidenční databáze lovu Správy NP Šumava.  A nedalo mi to ...

Jelení zvěř vždy byla součástí šumavského lesa. Jen v NP Šumava, který spravuje 55.000 ha lesa, se vyskytuje přibližně 1000 ks jelení zvěře, každoroční přirozený přírůst je přes 500 ks. Jediným přirozeným predátorem jelena je vlk, který se postupně na Šumavu vrací. Za poslední dva roky vlk ulovil desítky kusů jelení zvěře, což je sice více než nic, ale k efektivní regulaci počtu zvěře to nestačí. Faktem zůstává, že kromě jelenů vlci velmi rádi likvidují stáda ovcí místních farmářů, protože ulovit hloupou a bezbrannou ovci v ohradě je pořád snazší, než ulovit divokou laň nebo jelena ve volné přírodě. Ale to je jiný příběh. Jediným způsobem jak efektivně udržovat početní stavy jelení zvěře, je její redukční odstřel. Ten provádí primárně zaměstnanci NP Šumava. Bylo tomu tak po celou dobu existence NP Šumava. Každý rok se tak musí odstřelit nejméně 700 kusů, jinak by se zvěř příliš množila a svým okusem a loupáním by ničila lesy, o které nám na Šumavě má jít především.

Až do nástupu ministra Brabce na Ministerstvo životního prostředí probíhal management jelení zvěře v NP Šumava podle starých lesáckých pravidel s veškerou úctou k lovené zvěři. Dnešní zelení khmérové ve vedení NP Šumava, dosazeni ministrem Brabcem, nechávají vraždit i březí laně s jejich nenarozenými kolouchy, bez úcty k přírodě a životu. Jako barbarští řezníci střílí laně matky, jen pár dní a týdnů před tím, než kladou mláďata. Za zástřelné se rozdělují finanční odměny, takže lovící personál je k jatkám přímo vyzýván a finančně motivován. Naštěstí mezi lesníky NP Šumava je drtivá většina těch slušných, kteří se k takto nehumánní likvidaci koloušků a jejich matek v těch nejchoulostivějších jarních termínech nepřipojili. Hanba těm, kteří tak činí. Všeobecně se o tomto na Šumavě ví, ale personál ze strachu mlčí, informovaná veřejnost dělá, že se jí to netýká. (Opomíjím skutečnost, že v NP Šumava chtějí dlouhodobě likvidovat zvěř v přezimovacích obůrkách, čemuž se zatím podařilo zabránit).

TABULKA: Výňatek z databáze lovu Správy NP Šumava, tzv. LeSis. Výběr lovu laní v termínu od 1.3. do 10.5. (!!!) 2021.  

č.					kolouch/laň	pohlaví	lovec
1.	6.3.2021	známo	znám	4Df38/2/1	Laň	samice	znám	800	CZ07/009616
2.	8.3.2021	známo	znám	5Dj38	Laň	samice	znám	800	CZ07/009618
3.	10.3.2021	známo	znám	5Hk38	Laň	samice	znám	800	CZ07/009631
4.	11.3.2021	známo	znám	143Ef36	Laň	samice	znám	1000	CZ07/009621
5.	11.3.2021	známo	znám	152Df24/4/3	Laň	samice	znám	800	CZ07/009633
6.	14.3.2021	známo	znám	5Dh37	Laň	samice	znám	800	CZ07/009634
7.	15.3.2021	známo	znám	151Af26/1	Laň	samice	znám	1000	CZ07/009624
8.	15.3.2021	známo	znám	5Hk38	Laň	samice	znám	1000	CZ07/009627
9.	15.3.2021	známo	znám	7Ah35	Laň	samice	znám	800	CZ06/778097
10.	16.3.2021	známo	znám	152Af28/2/1	Laň	samice	znám	1000	CZ07/009628
11.	17.3.2021	známo	znám	149Af36	Laň	samice	znám	0	CZ07/009651
12.	31.3.2021	známo	znám	5Hk38	Laň	samice	znám	1000	CZ07/009639
13.	31.3.2021	známo	znám	152Cf34/1	Laň	samice	znám	1000	CZ07/009652
14.	8.4.2021	známo	znám	5Hk38	Laň	samice	znám	800	CZ07/009655
15.	9.4.2021	známo	znám	149Af36	Laň	samice	znám	1000	CZ07/009656
16.	30.4.2021	známo	znám	5Hk38	Laň	samice	znám	1000	CZ07/009671
17.	5.5.2021	známo	znám	101Cl29/5/4	Laň	samice	znám	800	CZ07/403103
18.	10.5.2021	známo	znám	100Co18/2/1	Laň	samice	znám	800	CZ07/403105

V databázi Správy NP Šumava jsou nejenom místa zástřelu, datumy, ale i jména lovcích řezníků (přesné územní pracoviště, název lesnického úseku a jména jsou pro účel tohoto sdělení odstraněna). Podle datumů zástřelu a identifikace zvířete (kolouch, laň) je zřejmé, že jen v roce 2021 bylo takto  zavražděno až 18 březích laní, těsně před narozením mláděte (90% mladých laní bývá březích). Rok před tím, v roce 2020, bylo podle databáze Správy NP Šumava takto zastřeleno 9 laní v období těsně před kladením mláďát. Ministrovi Brabcovi se mezi lesníky na Šumavě přezdívá Mengele a největší škůdce v jejích dějinách. Že je hlavním škůdcem lesa jsem věděl, ale nechápal jsem tu přezdívku. Už vím, že je příznačná. Vedení Správy NP Šumava je pak mezi slušnými lesáky přezdíváno doktoři smrti. Nezbývá než povzdechnout, ach jo!

Ilustrativní obrázek z databáze lovu Správy NPŠ - LeSis, kde se eviduje veškerá ulovená zvěř. Lesnické úseky, území pracoviště a jména lovců jsou zakryta.

Z biologie jelení zvěře:

Laně kladou kolouchy v koncem května a v průběhu června. Mladé laně dospívají ve druhém roce života, přibližně ve 14 až 15 měsíci věku (září – říjen), kdy jdou do říje. Březost laně trvá přibližně 250 - 260 dnů. Přibližně 90% všech pohlavně zralých laní v říji zabředne. Takže prakticky všechny laně (identifikované jako laň, nikoli kolouch), které jsou zastřeleny od 1.3 do počátku května, v sobě nosí již plně vyvinutý plod. Podle vyhlášky je to možné, zvíře ještě nedosáhlo 24 měsíců, ale je to vrcholně neetické. Vystřelit na takové zvíře v tomto termínu je naprosté barbarství. Databáze Správy NP Šumava dokládá, že se tak běžně děje.

Pro srovnání je třeba uvést, že žádný jiný správce tohle na Šumavě nedělá. Vojenské lesy a statky, divize Horní Planá, Kašperskohorské městské lesy s.r.o., Městské lesy Volary s.r.o., Lesy ČR s.p., Lesní závod Boubín, Lesy ČR s.p., Lesní správa Železná Ruda a ostatní honitby přiléhající k obvodu Národního parku Šumava, žádné březí laně v jarním období neloví. Je totiž velmi těžké v přírodě rozeznat laň do věku dvou let (na kterou by podle nově upravené legislativy z roku 2019 bylo možné střílet) od laně tříleté, která je v tuto dobu hájená a lov se na ní nevztahuje. Zkrátka na matky normální lovec nestřílí a normální vedení to netoleruje.

Z legislativy

Lov v národních parcích a management myslivosti podléhá Metodické instrukci MŽP č. 5/2011 a vnitřním směrnicím Správy Národního parku Šumava. Až do 29.11. 2019 platila Vyhláška č. 245/2002 Sb., podle které se jelení zvěř lovila od 1.8 do 15.1, kolouch mohl byt loven do 31. 3. Střílet laně celoročně bylo vyloučeno. Původní vyhláška č. 245 / 2002 tak respektovala bionomii zvěře. Ovšem byla změněna Vyhláškou č. 323/2019 Sb. ze dne 29. 11. 2019, která rozšířila doby lovu některých druhů zvěře, včetně zvěře jelení. Jelen lesní je tak nově loven od 1.7. – 31.1, laň od 1.8. – 31.1 a zvěř do dvou let věku se loví celoročně. Ovšem laně v období březen až květen na Šumavě neloví nikdo jiný, jen Správa NP Šumava. Pokud je zastřelena laň starší dvou let v době kladení mláďat, jedná o porušení zákona o myslivosti a čin může být označen jako pytláctví. Laň na přiložené fotografii, která byla podle mně zprostředkované informace postřelena v NP Šumava, a zhasla v sousední honitbě, byla podle zběžného zhodnocení chrupu starší dvou let …

FOTO 1: Laň, která byla podle mně sdělené informace postřelena dne 29. 4. 2021 (přestřelený běh) v NP Šumava pracovníkem Správy NP, nebyla po postřelení dohledána. Odkulhala do sousední honitby, kde byla dne 4.5. 2021 dostřelena. Podle chrupu byla prý starší než dva roky a nosila v sobě plně vyvinuté mládě. Myslivci, kteří ji našli, se nejprve pozvraceli a pak rozplakali. Přesto své kolegy pro pytláctví neudali, jen poskytli informace a fotografie. Nechtějí být jmenováni.

FOTO 2: Přestřelený běh laně, na kterou podle mně sdělené informace vystřelil pracovník NP Šumava dne 29. 4. 2021, nebyla po postřelení dohledána. Odkulhala do sousední honitby, kde byla dne 4.5. 2021 dostřelena. Podle chrupu byla prý starší než dva roky a nosila v sobě plně vyvinuté mládě. Zastřelení laně starší dvou let se i podle nové podle legislativy posuzuje jako pytláctví.

Plně vyvinutý mrtvý koloušek, z břicha zastřelené březí laně.

FOTO 3: Plně vyvinutý koloušek z lůna své zastřelené matky (střílelo se 29.4.!), šanci nedostal.