Čtvrtek 4. června 2020, svátek má Dalibor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 4. června 2020 Dalibor

Jak na sucho? Žádná kosmetická řešení nepomohou.

11. 05. 2020 9:33:40
I když propršela jedna noc, problém chronického sucha se prohlubuje. Podle odborníků čelíme největšímu suchu za posledních 500 let. Jeho řešení musí být věnována národní priorita, protože hrozí vyschnutí, ale i občanské nepokoje.

poznámka úvodem: celý příspěvek je můj pohled na koncepční a komplexní řešení sucha v ČR, proto je možná až příliš dlouhý a vymyká se standardu běžného blogerského příspěvku.

NKÚ říká, že toho vláda moc nedělá

„Neporučíš větru dešti“ je otřepaná fráze, kterou v poslední době často slyším z úst našich politiků a ministrů vlády. Většinou jako alibi, že proti suchu vlastně nebojujeme. Sleduji, co proti suchu dělají rezorty Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství a inspirován i závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, musím konstatovat, že kromě papírování, schůzování, PR politických proklamací a řešení kosmetických projektíčků reálně zatím nedělají nic moc.

Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval opatření realizovaná v resortech zemědělství a životního prostředí z důvodu zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody za roky 2013 až 2018. Své a závěry zveřejnil a shrnul v tiskové zprávě ze dne 4.11. 2019. Situace je ze strany NKÚ popsána takto: „Kontrola ukázala, že zásadní opatření pro boj se suchem chybí, stejně jako potřebná právní úprava. Stávající dotační programy nejsou na řešení otázky sucha přizpůsobeny a nová opatření – až na jednu výjimku – resorty do praxe nezavedly. Boj se suchem také ztěžují rozpory a protichůdné postoje resortů“. Tolik tedy NKÚ k boji vlády proti suchu za dobu jejího vládnutí dominantně v tandemu ANO a ČSSD. Již i z úst vládních představitelů, kteří naši zemi spravují kontinuálně již 7 let, slyšíme věty, že letos čelíme největšímu suchu za posledních 500 let. Co ale za dobu svého působení proti tomu reálně udělali, nám řekl Nejvyšší kontrolní úřad.

Celá zpráva NKÚ, Tisková zpráva NKÚ

Já si závěry NKÚ překládám tak, že toho v boji se suchem moc neděláme. Vypadá to, že dosavadní řešení problému sucha rezortem Ministerstva životního prostředí je jako hašení velkého lesního požáru zahradním kropáčem. Rezort Ministerstva zemědělství pak v této optice hasí požár silou jednoho hasičského vozu. To ale nestačí. Protože už hoří, musíme nejprve synergicky napřímit všechny síly k tomu, abychom požár uhasili. Zapomeňme na kropáče s vodou a mobilizujme veškeré vládní priority do vyřešení problému sucha, jinak budeme žít na polopouštích, jaké známe z Řecka, Chorvatska nebo Itálie.

Řešení je v komplexní péči o krajinu

Podstata problému sucha je mnohem hlubší, než se může zdát. Nejde o krátkodobý výkyv počasí a momentální sucho. Čelíme chronickému suchu, které se rok od roku prohlubuje. Je mnoho míst, kam jste celý život a ještě před pár lety museli chodit v gumovkách, ale dnes tam projdete suchou nohou v teniskách. Znáte taková místa? Já jich ze Šumavy znám nespočet. Ale co se vlastně děje? Proč vysycháme? To co je hlavní příčinou našeho vysychání nesouvisí s rostoucí koncentrací CO2 v atmosféře, jak by se někteří příznivci Fridays for Future mohli domnívat. K aktuálnímu suchu dochází kvůli člověkem způsobeným změnám v krajině. Ty se promítají do její neschopnosti zadržovat vodu v půdě, k jejímu přehřívání, ke vzniku suchých horkých vzestupných proudů vzduchu, které vysávají vlhkost ze širokého okolí. Změnami v krajině došlo k narušení přirozeného klimatizačního efektu přírody, kdy zeleň, voda v půdě a voda v krajině ochlazovala celé prostředí a umožňovala tím kondenzaci vypařované vody do podoby srážek, které opětovně spadly na zem. Rozsáhlými změnami v krajině došlo k narušení malého vodního cyklu. To z mého pohledu je obrovský malér, ale ještě větší než obrovský malér je to, že systémem hospodaření v české a evropské krajině způsobujeme změnu velkého vodního cyklu, ve kterém koluje voda mezi kontinentem a oceánem.

Tento problém jsem popsal v článku na svém blogu

Jak se sucho projevuje v našich životech

  1. Klesá množství srážek (klimatické sucho) – nikoho to moc nezajímá

  2. Když chybí voda rostlinám, pociťujeme to zemědělství a kvůli nižším výnosům se nám zvyšuje cena ovoce a zeleniny v supermarketech (tzv. zemědělské sucho) - nespokojení zákazníci se ozývají, ale ve skutečnosti to trápí jen zemědělce.

  3. Klesá hladina řek, nádrží, rybníků a podzemní vody (hydrologické sucho) – vysychají studny a problém se již dotýká daleko větší části populace.

Kombinací klimatického, zemědělského a hydrologického sucha dochází k zásadnímu omezení klimatické funkce krajiny, sucho již dotýká mnoha lidí, zemědělci bijí na poplach, odborníci píší články, veřejnost je znepokojena, média mají žně. Sucho pak vede i k socioekonomickým problémům, které mohou vyústit v konečném důsledku k migraci obyvatelstva za vodou, občanským nepokojům a bojům o vodu. Pak se i politici začínají obávat politických důsledků, takže začínají konat. Jsme ve fázi, kdy politici začínají hledat řešení, ale musíme je v tom ještě stále motivovat. I proto píši tento příspěvek, třeba se někam k rozdojujícím orgánům zatoulá. V každém případě pro vyřešení chronického sucha, kterému aktuálně čelíme, nebude stačit marketing a maškarní Fridays for Future, tady bude třeba vyhrnout rukávy, zařadit rychlostní stupeň All Days for Future a v potu tváře pracovat.

Česká republika je pramennou oblastí, všechna voda odtéká z našeho území pryč, jsme odkázáni výhradně na srážkovou vodu, voda je pro nás vzácným přírodním bohatstvím a podle toho musíme jednat.

Vidím tři úrovně řešení problému sucha. Primární, sekundární a terciární.

1. Primární úroveň řešení problému sucha

Abychom zabránili přehřívání krajiny a její vysušování, musíme v co největší míře zajistit schopnost krajiny přirozené klimatizace, chlazení. Musíme udělat všechno proto, aby vypařovaná voda kondenzovala ve srážky nad naším územím a srážky opětovně na naše území padaly. Musíme udělat všechno proto, aby v rámci našeho území v maximální možné míře fungovaly principy malého vodního cyklu, abychom zabránili prohlubování narušení velkého vodního cyklu. Sice platí, že neporučíš větru dešti, ale výsledkem dlouhodobě špatného hospodaření v krajině jsme narušili cyklus vody v přírodě a tím jsme větru a dešti vlastně poručili. Proto musíme konat všechna opatření, abychom větru a dešti neporoučeli, ale abychom je vlastní příkladnou péčí o krajinu požádali, aby se k nám vrátili.

Zemědělská půda a plocha lesů zaujímá 87% plochy České republiky a jenom tam je možné problém sucha vyřešit

Celková výměra půdního fondu České republiky je podle ČSÚ 7 887 tis. ha. Zemědělská půda zaujímá 4 203 tis ha (53 %), ze zbývající nezemědělské půdy zaujímají lesy 2 673 tis. ha, (34% z rozlohy státu). Víme že, určitou formou vodní eroze je v ČR potenciálně ohroženo 54% zemědělské půdy a různým stupněm větrné eroze je v ČR potenciálně ohroženo přibližně 18 % zemědělské půdy.

Z toho vyplývá, že pokud chceme řešit sucho, musíme se primárně zaměřit na zemědělskou půdu a na lesy. (Tvoří dohromady 87% plochy státu). Vše ostatní náleží do sekundární úrovně řešení problému. (Jako například program MŽP dešťovka. V ČR máme 2.360.000 staveb s číslem popisným. Kdyby se čistě hypoteticky u každého domu v ČR udělala Dešťovka, o které tak vehementně mluví pan ministr Brabec jako o spásném programu pro zadržení vody v krajině, tak to při hašení požáru pořád zůstane pouze onou kropicí konví s halasným marketingem. Zastavěná plocha v ČR je totiž podle ČSÚ „jenom“ 132 463 ha, což činí jen 1,7% z rozlohy státu. V porovnání s 87% podílu plochy zemědělské půdy a lesů to není nic. Snad jsem v tomto světle vysvětlil, že řešení byť tisíců a projektů typu Dešťovka je sice fajn, dobře se o tom vypráví, ale problém sucha to vůbec neřeší. V mém pohledu na věc patří tento v zásadě sympatický nástroj pomoci chytrým domácnostem až do terciární úrovně řešení problémů sucha České republiky.

Předpokladem řešení je dobrá legislativa

Abychom vše mohli systémově a dlouhodobě řešit, potřebujeme legislativou daná pravidla, která budou mít trvalejší životnost než je jedno volební období politiků. Takže to, co nutně potřebujeme k boji proti suchu, je dobře zpracovaný vodní zákon a dobře zpracovaná protierozní vyhláška (s ohledem na obrovské množství erozí ohrožené půdy, viz výše). Do těchto materiálů se bezpodmínečně musí zařadit možnosti a nástroje řešení principiálních problémů, souvisejících s velkoplošnými změnami v krajině. Bohužel ani po mnoha letech proklamací potřebnou legislativu nemáme.

V primární úrovni řešení problému sucha je třeba řešit dva základní okruhy úkolů. 1) Zvýšit schopnost půdy akumulovat vodu, 2) Zvýšit klimatizační schopnost krajiny.

Zvýšit schopnost půdy akumulovat vodu, příklady projektů:

  1. Kompletně zrevidovat veškerá umělá díla odvodňovacích rýh v republice. (Tam kde je to hospodářsky únosné odvodňovací systémy znefunkčnit, aby voda zůstala v půdě a neodtékala z obrovských ploch do vodotečí. Pro ilustraci: jen silnice, polní cesty, lesní cesty a uměle vybudované svahy v rámci provedených odvodnění činí v republice statisíce kilometrů. Každý takový zásah znamená odvodnění půdy od jednotek metrů do sta metrů od vlastního tělesa cesty. Mnohé z vyjmenované infrastruktury se dávno vůbec nevyužívá. Revizí nepotřebných cest a nepotřebných odvodňovacích systému a jejich následnou revitalizací dojde k nárůstu zadržení vody v půdě na obrovských plochách).

  2. V zemědělství bude třeba omezit maximální výměry jedné plodiny v jednom celku na několik desítek hektarů (30-50ha) a to nejenom na půdě ohrožené erozí, ale i na ostatní zemědělské půdě.

  3. Budovat protierozní, zasakovací pásy v rámci velkoplošných polí

  4. Omezit podíl ploch, na kterých se pěstují energetické plodiny jako řepka a kukuřice. Plocha těchto je dnes téměř 30 % z celkové osevní plochy.

  5. Zamezit dotovanému přimíchávání MEŘO do PHM

  6. Revitalizizovat malé vodní toky, které byly v minulosti uměle napřímeny, aby lépe odvodňovaly krajinu.

  7. Vytvořit podmínky pro ziskovou živočišnou výrobu, která produkuje organická hnojiva. Dotační podpory na plochu půdy podmínit chovem hospodářských zvířat.

  8. Omezezovat zábor orné půdy na úkor výstavby

Zvýšit klimatizační schopnost krajiny, příklady projektů:

  1. Nastavit zemědělský systém tak, aby byly dodržovány klasické osevní postupy s využíváním meziplodin. Je nutné, aby půda byla stále zelená a většinový výpar se děl prostřednictvím zelené biomasy (transpirací).

  2. Živé zelené lesy s obrovskou plochou listí a jehličí jsou základem funkčního systému přírodní klimatizace krajiny. Proto je nezbytné v lesích celého území ČR důsledně řešit kůrovcovou kalamitu (není principielně možné, aby rezort MZE proti kůrovci bojoval a rezort MŽP kůrovce záměrně pěstoval. Nechat množit kůrovce v národních parcích je stejné, jakoby v případě lesního požáru ministr Toman s lesníky hasil oheň na jedné straně lesa za pomoci hasičů a na druhé straně lesa stál ministr Brabec s aktivisty a lesní požár udržoval plamenometem).

  3. V maximální možné míře podporovat urychlenou výsadbu lesa poškozeného kůrovcovou kalamitou. (K zalesňování okamžitě využít i pionýrské druhy dřevin jako jsou břízy, osiky a vrby. Dřeviny závěrečného stadia lesa se časem dosadí, pionýrské nahradí. Nejprve je třeba obnovit lesní prostředí, zachovat v lese alespoň částečný stín, nedopustit zabuřenění a degradaci tenké humusové vrstvy půdy erozí).

  4. Zaměřit se na pěstování a ochranu lesa příští generace i za cenu státní finanční podpory LČR po dobu celé jedné dekády. (Lesy ČR nemohou být primárně zdrojem peněz pro státní pokladnu. Případné zisky z lesů je nutné navracet zpět do lesa. Les plní celospolečenské funkce, zejména klimatické. To je v době klimatické změny a aktuální hrozby sucha jeho primární funkcí).

  5. Podporovat pěstování lesa a ochranu lesa tak, abychom dlouhodobě zachovali druhově a prostorově strukturovaný vzrostlý les plnící klimatickou funkci.

2. Sekundární úroveň řešení problémů sucha

Cílem této úrovně řešení problému sucha je co nejvíce zadržet vodu v krajině. Dlouhodobě. Jedná se o zadržení vody pramenné i vody srážkové. Příklady projektů:

  • budování nových velkých přehradních nádrží

  • obnovy a stavby nových rybníků

  • budování malých vodních nádrží

  • budování a tvorba nových lesních nádrží a tůní

  • udržování mokřadů tam, kde je to v souladu s hospodářským využitím krajiny

  • podpora opatření zabraňující erozi půdy

  • budování závlahových systémů v zemědělství

  • investice do systémů kapkových závlah při pěstování ovoce a zeleniny

  • výstavba a opravy infrastruktury vodovodů a kanalizací

  • posilování případně propojování vodárenských soustav, zajištění zásobování pitnou vodou ve městech a obcích

  • Udržovat systém Chráněných oblastí přirozené akumulace vod. (Není přijatelné, aby CHOPAV Šumava vysychala v důsledku záměrného rozšiřování kůrovcové kalamity a velkoplošného umírání dospělých smrkových porostů).

3. Terciární úroveň řešení problémů sucha

Nakonec řešme věci, které povedou k šetření s vodou a hledejme nástroje jak šetření s vodou zabezpečit a zajistit. Příklady projektů:

  • Technická opatření pro úspory a recirkulaci vody v průmyslu

  • Technická řešení pro hospodaření s vodou v městech a obcích, například vodopropustné povrchy, využívání dešťové vody ve velkém měřítku

  • Podporovat řešení pro využívání dešťové a šedé vody ve městech a obcích

  • Podporovat výsadbu a využívání zeleně ve městech a v obcích

  • Program zadržování dešťové vody u domácností

  • Cenová regulace využívání vody v průmyslu

  • Vzdělávání o vodě, její roli v přírodě, o její důležitosti a vzácnosti.

Řešme podstatu

Z dosavadních prohlášení rezortů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství je patrné, že se v případě boje proti suchu zaměřují na méně podstatné projekty, které jsou sice součástí mozaiky, ale ve své jednotlivosti a zanedbatelnosti problém sucha ve skutečnosti nevyřeší. Při řešení je třeba jít k podstatě a to je náprava na zemědělských plochách a v lesích, které tvoří 87% plochy státu a jsou nejdůležitějšími klimatizačními jednotkami. Sucho již není jen problém rezortů MŽP a MZE, jedná se o problém celospolečenský a se vší důsledností ho musí řešit řada resortů v synergii. Již jsme slyšeli i úvahy o zpoplatnění využívání vody z vlastních studní. Neříkám, že to není jedna z možností (s výchovným efektem), ale na škále priorit, je to ta nejposlednější z posledních. Přijde mi nanejvýš trapné, když na ploše 87% území státu problém vody neřešíme s potřebnou razancí a chtěli bychom po poslední babičce z Horní Dolní, aby si platila za vodu z vlastní studny, kterou před její chalupou vykopali její předci. Navíc v situaci, kdy v té studni poslední roky voda nebývá kvůli špatnému přístupu státu a Evropské Unie ke krajině. Zpoplatněním vody v domácích studnách cesta k vyřešení národního sucha opravdu nevede.

Autor: Jiří Mánek | pondělí 11.5.2020 9:33 | karma článku: 28.49 | přečteno: 1201x

Další články blogera

Jiří Mánek

Udělejme Čechy znovu zelené

Sucho. Téma, které hýbe Českem. Ale oxid uhličitý za to primárně vážně nemůže. Narušili jsme koloběh vody v přírodě. Ozeleňme krajinu, chraňme lesy a půdu, pak bude více vody a můžeme klidně jíst hovězí a jezdit naftovými auty.

6.5.2020 v 10:35 | Karma článku: 33.41 | Přečteno: 1330 | Diskuse

Jiří Mánek

Koronavirus vystřídá sucho a kůrovcový Armagedon

Vysycháme! Nesněžilo, neprší. Co nesežral kůrovec loni, sežere letos a příští rok. V lesích panují vedra a požární riziko. Vysychají studny. Záchrana lesů a udržení vody v krajině je jediný Green Deal, který mi dává smysl.

21.4.2020 v 9:07 | Karma článku: 38.58 | Přečteno: 2137 | Diskuse

Jiří Mánek

Jak se budeme chovat v době postkoronavirové?

Nejsem epidemiolog. Něco málo si pamatuji z dob, kdy jsem se zajímal o evoluční biologii. A to jediné co mi zůstalo je pohled prostého venkovana, který mi říká, že se s tím svinstvem budeme muset naučit žít.

1.4.2020 v 23:08 | Karma článku: 19.38 | Přečteno: 391 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Renata Šindelářová

Mrtvolky všude kolem nás

Pesticidy nezabíjí jenom škůdce, vyvražďují také tolik užitečná a pro život nás všech nezbytná včelstva. Týká se ale také mnoha dalších zvířat. Trávení hrabošů následně způsobuje smrt dravých ptáků.

28.5.2020 v 13:02 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 203 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Dostane virus Nobelovku za ekologii?

Karanténa přinesla uzavřené továrny i letiště. Vliv ekonomické krize na CO2 je ale prakticky neviditelný.

26.5.2020 v 10:00 | Karma článku: 7.46 | Přečteno: 112 | Diskuse

Valtr Sodomka

Spalování uhlí aneb jak si kupujeme svědomí

Tento článek jsem měl nějakou dobu „v šuplíku“, protože jsem ho chtěl doplnit o zprávu o globální spotřebě uhlí. Nakonec jsem použil statistiku organizace Urgewald – viz. P.S. na konci článku. Takže se vyplatí dočíst to do konce.

24.5.2020 v 18:00 | Karma článku: 23.37 | Přečteno: 443 | Diskuse

Jarmila Dubravská

Sneží a nie je to repka

..zvažujem že si otvorím kaderníctvo, veď sme na tom rovnako, ja zootechnička o kaderníctve a kaderníčka o poľnohospodárstve....

24.5.2020 v 15:48 | Karma článku: 11.50 | Přečteno: 210 | Diskuse

Jan Ferenc

Solární elektrárny potřetí na pranýři

Je pozoruhodné, jak fotovoltaické elektrárny pijí krev politikům a jak se politici snaží, s pochopením některých sdělovacích prostředků, aby pily krev i občanům.

21.5.2020 v 21:06 | Karma článku: 13.72 | Přečteno: 790 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 29.96 Průměrná čtenost 1195

šumavák, milovník přírody, lesa, turistiky, ale i sportu. Zajímám se o téma ochrany přírody v mnoha souvislostech, laicky i profesně. Dříve ředitel NP Šumava.

Najdete na iDNES.cz