Čína buduje nejrozsáhlejší systém národních parků na světě

Čínský ekonomický tygr na ekologii dříve příliš nedbal. Nyní je vše jinak. Ochrana přírody je dnes v Číně hlavní prioritou. Zelené ambice posledních let udivují, plocha čínských národních parků bude větší než těch amerických. 

Zelená Čína - díl 4

V Číně jsem se díky Česko Čínské asociaci mohl účastnit třítýdenního mezinárodního semináře, který byl věnovaný ochraně přírody, lesnictví a cílům v oblasti snižování emisí CO2 a budování nové zelené ekonomiky. Své poznatky jsem shrnul do zatím tří článků, které jsou zde, zde a zde. Tento článek je věnovaný tématu čínských národních parků. Všeobecně se to málo ví, ale Čína se rozhodla vybudovat plošně nejrozsáhlejší systém ochrany přírody na světě. Ten zahrnuje 5 nově zřízených národních parků o celkové rozloze 230.000 km čtverečních. Plocha čínských národních parků je tak větší než plocha všech 63 amerických národních parků, které společně zahrnují plochu 212.000 km2. Rusko pro ilustraci má 48 národních parků o celkové rozloze 71.700 km2. Nový systém čínských národních parků má být podle Plánu hotový do roku 2035. V prozatímním pilotním režimu bylo založeno 5 národních parků, které popisuji v závěru článku. Dalších 5 bude vyhlášeno záhy.

Článek je určen těm, které to zajímá, je tedy trošku delší. Pokud nedočtete, pak zkuste: APLIKACI, KTERÁ PŘEDSTAVUJE ČÍNSKÉ NÁRODNÍ PARKY. K jednotlivým národním parkům jsem nahrál 5 minutová videa, která je představují. Jsou v čínštině. Rozumět není třeba, myslím, že i tak vás příroda čínských národních parků osloví. 

Nové centrální řízení čínských národních parků. Není to jednoduché.

Čínské ambice v budování krásné zelené Číny (jak sami říkají) v souladu s jejich heslem harmonického soužití člověka s přírodou se promítají do všech koncepcí této obrovské země. Já osobně o tom až do svého pobytu v Číně neměl ani tušení. O to víc jsem byl překvapen. Od té doby jsem nastudoval stovky článků, vědeckých i určených veřejnosti. Se zkušenostmi, které máme u nás v ČR, kdy ochrana přírody často naráží na potřeby místních lidí, kteří po staletí žijí v přírodě, se na základě nastudovaných čínských materiálů vžívám do pocitů a postojů lidí v Číně. Do postojů exekutivy, národní, regionální i místní a do postojů obyvatel bohatnoucích měst a stále chudého venkova, vše v souvislostech s mezinárodními kritérii pro ochranu přírody. Vše usazeno do kontextu historického vývoje Číny, který byl ochraně přírody našeho střihu dost vzdálen. A konstatuji, že to ve svých nově stanovených ušlechtilých cílech nemá a nebude mít Čína při budování nově koncipovaných národních parků jednoduché. Nové centrální řízení národních parků se přesunulo na organizaci Státní úřad pro lesnictví a pastviny se sídlem v Pekingu (NFGA = National Forestry and Grassland Administration ). 

Historie ochrany přírody v Číně

Od roku 1956 do konce roku 2019 bylo v Číně zřízeno přes 10 000 chráněných území různých kategorií, které zahrnovaly 18 procent země. Jestliže rozloha Číny je: 9,6 milionu km2, pak 18% z celku je 1,7 milionu km2 - to je pro představu plocha jako 22 Českých republik. S budováním nových národních parků našeho ražení začala Čína až po roce 2015, iniciováno vládou prezidenta Xi Jinpinga. Do té doby bylo ekvivalentem pro národní parky v Číně území s názvem Národní scénická a historicky zajímavá oblast (čínsky: ????????). Národní scénické a historicky zajímavé oblasti byly v Číně oficiálně schvalovány a vyhlašovány Státní radou Centrální Vlády. Správu národních a provinciálních parků (řízených provinciemi) v celé zemi zajišťovalo Ministerstvo bydlení a městského a venkovského rozvoje. K dnešnímu dni má Čína 244 národních scénických a historicky zajímavých oblastí. Jestliže jsem zmínil existenci více než 10.000 chráněných území, jejich charakter byl trochu odlišný od našeho pojetí a hlavně za jejich správu měli odpovědnost různá ministerstva, představitelé jednotlivých provincií nebo městský prefektur. Dokonce bylo a je mnoho chráněných území spravováno soukromníky či na základě franšízové licence. Vládní úřady tak dříve předávaly správu chráněných území i soukromým společnostem, pro které bylo pochopitelně zásadním úkolem ekonomické přežití. To často vedlo k nadměrnému využívání přírodních zdrojů a ochrana přírody nebyla - mírně řečeno - úplně dokonalá. Nejednotnost systému a odpovědností vedla také k nejednotnosti řízení. Tato institucionální roztříštěnost byla také hlavním impulzem pro stát, aby správu a řízení národních parků sjednotil a ustanovil centrální řízení z pozice Státního úřadu pro správu lesů a pastvin (NFGA).

Nové národní parky, nové poměry, nové zkušenosti i problémy

Budování nového systému národních parků tedy začalo v roce 2015, a jak sama Čína říká, na zkušební bázi, aby vše mohlo být hotovo v roce 2035. Ve  zkušební době je nutné překonat mnoho překážek. V Číně se nyní národní parky definují jako území, která jsou schválena a řízena státem, jsou jednotně řízeny, mají jasně stanovené hranice a jejich hlavním cílem je ochrana rozsáhlých přírodních zdrojů s národní reprezentativností a dosažení vědeckého zpracování a rozumného využívání těchto zdrojů (Národní norma pro zřizování národních parků GB/T 39737—2021).

Protože je vše nové, ukazují se při nastolování ekologického managementu národních parků i nové problémy, které se pokusím shrnout do následujících bodů:  

1) Různé kompetence: Vlády různých úrovní (centrální, ministerské, provinciální, městské, regionální) mají různé pravomoci a často jejich kompetence kříží nebo nedoplňují. Efektivně zohlednit a naplnit různorodé zájmy ve společnosti, ekonomii a životním prostředí je proto velmi složité. Ostatně toto je stav důvěrně známý i nám v ČR, kdy dodnes jsou na jednom území různé kompetence (MŽP, MZE, MMR, Kraje, obce, privátní sektor, státní instituce jako Správa NP, CHKO, LČR, VLS). Navíc v Číně existuje mnoho starších právních předpisů, které nejsou v souladu s aktuálními potřebami nově založených národních parků. Obrovitá země s 1,4 miliardou obyvatel tak čelí naprosto novým výzvám. Vše s sebou nese i nervozitu mezi správními orgány, ale i u veřejnosti a obyvatel národních parků, protože se musí všichni učit novým podmínkám. Zřízení národního parku musí být nově schváleno vládou a musí mít jasný a jednotný právní základ. V současné době má Čína Zákon o ochraně životního prostředí, Zákon o lesnictví, Zákon o ochraně volně žijících živočichů, Předpisy o přírodních rezervacích, a další zákony a předpisy. Proto je zavedení zvláštního zákona o národních parcích v Číně nezbytné a aktuálně se na tom intenzivně pracuje. Podle toho co vím, by měl být centrální zákon a pak specifické pro jednotlivé NP, protože jsou od sebe diametrálně odlišné. Každý národní park musí vytvořit oficiální plán péče, přičemž klíčovým faktorem je ekologická integrita území. Příklad z aktuální legislativní praxe: žába plovoucí ve vodě je pod kontrolou oddělení rybolovu, když vyskočí na břeh tak je pod kontrolou oddělení lesnictví, a pokud je chycena, je pod kontrolou oddělení veřejné bezpečnosti, a pokud je prodána, je pod kontrolou oddělení průmyslových a obchodních daní. Zkrátka, nebude to legislativně jednoduché.

2) Využívání přírodních zdrojů: Jakákoli forma komerční těžby (dřeva a dalších přírodních surovin) nebo lov zvěře pro zábavu je v národních parcích nově zakázána zákonem. Pouze v případech, kdy hrozí nebezpečí pro okolní půdu, veřejné zdraví nebo hrozí výskyt expanze škůdců, požárů nebo přírodních katastrof, může dojít k intervenci, ale pouze za podmínky zachování ekologické integrity a předmětů ochrany přírody. Za lov chráněné zvěře nyní v Číně nově hrozí vězení. Dokonce již nastal  i případ, že krátké vězení bylo uděleno i za sběr chráněných rostlin v centrální části nově zřízeného národního parku. 

3) Rekreační využití: Národní parky slouží také k rekreaci, ale tato funkce má být opět podřízena zachování ekologické integrity, tak aby nebyly ohroženy předměty ochrany přírody. Mnoho lidí z široké veřejnosti nové role NP nechápe, protože stát veřejnost k tomu v minulosti nevychovával. Mnozí si myslí, že to je jen oblast pro divokou turistiku. Když nově vznikly národní parky, někteří lidé tam jezdí nově lovit turistické zážitky. Často se ale chovají v přírodě nezodpovědně, vystavují to na internet na sociální sítě a pak jsou nově postihováni úřady. Neznalost a nový systém tak přináší nové problémy, které dosud Čína neznala. Velký problém je také s vymezením území v přírodě. Lidé ani netuší, že vstupují do míst, která jsou novou jádrovou zónou NP a že tam nově nesmí. Všichni se tak učí, jak úřady, tak veřejnost.

4) Místní komunity a obyvatelé: Národní parky byly vyhlášeny v oblastech, kde dosud žili lidé podle dosavadních pravidel. Změna priorit v území jak tak pro obyvatele velmi citlivým tématem. Například v oblasti NP Velkých pand byl nutné přestěhovat 170.000 obyvatel, protože areál divoce žijících pand byl přítomností lidských sídel roztříštěn. Tím došlo k narušení migrace zvířat a k narušení přenosu genetických informací rozdrobené populace. Proto bylo nutné udělat vše proto, aby pandy na velkém území mohly tvořit jednu celistvou populaci se schopností volné migrace. Jaké sociální dopady přestěhování takového množství obyvatel to s sebou nese, si asi dovedeme představit. Stát se na druhou stranu snaží místní komunity do správy národních parků maximálně zapojit. Plánem Číny je, že se na výstavbě národních parků bude podílet celá společnost. Proto stát zakládá nová státní pracovní místa (která jsou v Číně zvláště ceněna), v národních parcích budou státem garantované koncesní provozy, počítá se se zapojením dobrovolnických služeb veřejnosti, do ochrany budou přijati místní obyvatelé, realizuje se masivní vzdělávání a školení obyvatelstva národních parků. Není výjimkou, že se mezi první pracovníky nových národních parků zapojili právníci i soudci, kteří dnes pracují v rámci správy území, ale i v rámci osvěty. 

5) Udržitelný rozvoj: Důležitým aspektem ekologického managementu národních parků Číny je důraz na udržitelnost. Přeci jenom existence lidské civilizace je v Číně nosným prvkem její historie. Je to klíčový prvek pro dosažení rovnováhy mezi ochranou přírody a regionálním rozvojem. Stát například umožňuje a pomáhá místním lidem vytvářet produkty cestovního ruchu, které vytváří pracovní místa. Například v oblasti chráněného území Mount Dabieshan v centrální čínské provincii Che-nan bylo nově vytvořeno 10 turistických produktů, jejichž realizace vytvořila pracovní místa pro více než 6000 lidí a pomohla 1500 chudým lidem vymanit se z chudoby. Nebo oblast parku v rámci Národního parku Sanjiangyuan zahájila aktivity spojené s průvodcováním a prožitkovými aktivitami.  Přičemž z výnosu je 60 až 70 procent zisku je vraceno zpět do družstev, zemědělcům a pastevcům zapojených do poskytování takových aktivit, zbytek jde na správu NP.

6) Vědecký výzkum: Nedílnou součástí budování a rozvoje národních parků je také vědecký výzkum. Tím NFGA pověřila Čínskou akademii věd. Správa národního parku vyžaduje pokročilé znalosti o stavu přírody. Proto se v terénu nyní velmi intenzivně rozvíjí vědecký výzkum, biologický monitoringu, multidisciplinární projekty, často se zapojením mezinárodních týmů. Podle údajů NFGA je již po několika letech nově nastavených kritérií patrné, že populace divoce žijících živočichů rostou. Rostou početní stavy divokých velkých pand, asijských tygrů, sněžných leopardů, asijských slonů, hainanských gibonů nebo populace vzácného ibise chocholatého. V Národním parku Sanjiangyuan dosáhly populace tibetských antilop, tibetských gazel a tibetských divokých oslů počtu 70 000, 60 000 a 36 000 jedinců. V národním parku na severovýchodě Číny, který je domovem ohrožených sibiřkých tygrů, a amurských leopardů (Panthera pardus orientalis), bylo v roce 2020 spatřeno 10 mláďat sibiřských tygrů a sedm mláďat amurských leopardů. V národním parku Hainan na jihu Číny v provincii Chaj-nan bylo instalováno více než 300 infračervených kamer k monitorování aktivit hainanských gibonů, jednoho z aktuálně nejvzácnějších primátů na světě. 

7) Financování: Správa a provoz národního parku vyžaduje stále větší investice ze strany státní a lokální vlády. Vláda svoji politickou podporou hraje klíčovou roli a proto zvyšuje investice do financování provozu národních parků. Od zavedení programu národních parků činí výše investic do národních parků 6,26 miliardy jüanů. Peníze šly mj. na rangery, monitoring, na prevenci a kontrolu požárů v lesích a pastvinách. Ministerstvo financí také vyčlenilo prostředky na podporu projektů obnovy lesů, pastvin a mokřadů. Nově má také vznikat ekologický daňový systém. Jedná se o nové daně z užívání půdy, daně z přírodních zdrojů a emisní daně. Vše s cílem posílit finanční zdroje pro budování národních parků. Bude také vytvořen ekologický fond pro národní parky.

Nové národní parky Číny

Vše se řídí tzv. Prostorovým Plánem národních parků. Plán společně připravil Státní úřad pro lesnictví a pastviny (NFGA), Ministerstvo financí, Ministerstvo přírodních zdrojů a Ministerstvo ekologie a životního prostředí. Na základě odborných a vědeckých podkladů bylo vybráno 49 kandidátských oblastí, které budou do roku 2035 tvořit největší systém národních parků a chráněných území na světě. Jedná se o 44 pozemních oblastí, 2 oblastí částečně na pevnině a moři a 3 čistě mořské oblastí. Dohromady se jedná o plochu s celkovou rozlohou přibližně 1,1 milionu km2, z toho plocha na souši je přibližně 990 000 km2 a mořská plocha je přibližně 110 000 km2. Systém je rozložen do tří kategorií chráněných území: národní parky, přírodní rezervace a přírodní parky. Území pokrývají lesy, pastviny, mokřady, pouště a další přírodní ekosystémy, stejně jako přírodní krajinu, přírodní dědictví, oblasti s vysokou biodiverzitou a další oblasti kulturně historického dědictví. Jedná se o 700 existujících přírodních rezervací, 10 světových přírodních dědictví UNESCO, 2 světových kulturních a přírodních dědictví a 19 Biosférických rezervací. V těchto oblastech žije více než 5000 druhů obratlovců a více než 29 000 druhů vyšších rostlin.  Zároveň tato území chrání ekologické koridory pro migraci ptáků, velryb, delfínů a přeshraniční migraci zvířat.

Národní park Sanjiangyuan, nebo také Three-River-Source NP (Qinghai, Tibet).

Byl založen v roce 2021. Leží v nitru Tibetské náhorní plošiny a chrání oblast o rozloze 190.700 km2. Pokrývá tak oblast přibližně velkou jako celá Anglie, nebo je 2,5x větší než Česká republika. Průměrná nadmořská výška přesahuje 4500 metrů nad mořem. Díky topografii vytvořila celá oblast jedinečný horský ekosystém s permafrostem, který váže obrovské množství vody. Ta je důležitá jako zdroj vody pro tři řeky, jejichž pramenné oblasti jsou hlavním předmětem ochrany. Jsou to řeky Jang-c’-ťiang (Modrá řeka), Chuang-che (Žlutá řeka) a Lan-cchang-ťiang (Mekong). V parku se nacházejí ledovce a sněžné vrcholy, vysokohorské mokřady, pouště, vysokohorské stepi a louky, které jsou příkladem rozsáhlých ekosystémů chladného klimatu Tibetské náhorní plošiny. Topografie tohoto rozsáhlého, nedotčeného regionu je neuvěřitelně rozmanitá. V území jsou vrcholky hor, vysokohorské trávníky, lesy, mokřady, jezera, řeky, pouště, zemědělské půdy. Žije zde 270 druhů obratlovců. Park je domovem tibetských antilop, sněžných leopardů a tibetských divokých oslů.

 

Národní Park Velkých Pand (S’-čchuan, Šen-si, Kan-su)

Byl založen v roce 2020 a skládá se z přibližně 70 přírodních rezervací. Rozprostírá se přes tři provincie s plochou 22.000 km2 (téměř třetina ČR, nebo 3x tolik co americký NP Yellowstone). Nachází se v nadmořské výšce mezi 2500 m a 3500 m. Průměrné roční srážky jsou 830 mm a průměrná teplota se pohybuje okolo 13 °C. Národní park Velkých Pand z 72% pokrývá les.  Geologická struktura je zde složitá s velmi členitým terénem. Proto je řada oblastí zřídka navštěvována, díky čemu je příroda nedotčená a  poskytuje přirozený úkryt mnoha divokým zvířatům a rostlinám, včetně pand. V parku se nachází 3 446 druhů semenných rostlin, 641 druhů obratlovců.  Je to hlavní oblast rozšíření a rozmnožování divokých velkých pand. Dnes zde žije téměř 2000 jedinců velké pandy což je více než 70% divokých velkých pand v zemi. Přirozené prostředí divoké pandy velké bylo však historicky roztříštěné. Fragmentace je výsledkem lidské činnosti. Čínské divoké pandy velké byly izolovány do více než 30 populací, z nichž 18 má méně než 10 jedinců. To se nyní nový NP snaží napravit.

 

Národní park Sibiřských tygrů a sněžných levhartů (Čí-lin, Chej-lung-ťiang)

Park zahájil zkušební provoz v roce 2017. Nachází se v jižní části pohoří Laoye a zahrnuje 7 přírodních rezervací, 3 národní lesoparky, 1 národní mokřadní park a 1 národní rezervaci. Terénu dominují nízké hory, údolí a kopce. Krajina je z 93% zalesněna. Sousedí s Ruskem a Severní Koreou, má plochu 14.100 km2 a chová se jako přeshraniční národní park.  Klima je ovlivněno oceánem a tak má příznivé vlhké podnebí. Správa čínského parku výrazně prohloubila spolupráci s ruskou stranou a obě země nyní provádí společný monitoring a mají celou řadu společných výzkumných projektů.  Území se nachází v centrální zóně smíšených jehličnatých a listnatých lesních ekosystémů v mírném pásmu Asie. Je místem kam se často vrací tažní ptáci a je rájem pro jejich pozorovatele a ornitology. Jsou zde pramenné oblasti řek Suifen, Hunchun a Tumen, oblast je hydrologicky velmi zajímavá a bohatá, je pak bohatá i na ryby a obojživelníky. Je to především oblast, která je domovem největší a jediné reprodukce schopné populace divokých sibiřských tygrů a sněžných levhartů v Číně. Průzkum z roku 2015 ukázal, že zde bylo pouze 27 tygrů sibiřských a 42 levhartů sibiřských, ale podle nejnovějších dat se počet divokých sibiřských tygrů v parku zvýšil z 27 na 50, počet amurských leopardů se zvýšil z 42 na 60. V současné době bylo monitorováno více než 10 tygřích mláďat a 7 mláďat leopardů. Podle nového zákona na ochranu divoké zvěře platí, že kdo zabije tygra, bude odsouzen na dva roky do vězení.

 

Národní park Hainanského tropického deštného pralesa (Hainan).

Byl založen rozhodnutím Státní rady Čínské lidové republiky, které bylo vydáno 14. října 2021. Nachází se v centrální části ostrova Hainan a má plochu 4269 km2. Park zahrnuje 9 národních a provinčních přírodních rezervací, 10 národních a provinčních lesoparků a několik státních lesních farem. Lesnatost je  95% . Nejvyšší bod parku, hora Wuzhi, dosahuje výšky 1.840 metrů nad mořem. Klima v oblasti parku je charakterizováno jako tropické savanové se suchou zimou. Toto klima je charakterizováno relativně stálými teplotami po celý rok a výrazným suchým obdobím. Průměrná roční teplota je 24,7 °C, přičemž nejchladnější a nejteplejší měsíční průměrné teploty jsou 10,8 °C a 32,6 °C. Národní park Hainan představuje nejkomplexnější a nejrozmanitější kontinentální ostrovní tropický deštný prales v Číně a je důležitou součástí světových tropických deštných pralesů. Biodiverzita parku je srovnatelná s biodiverzitou Amazonie. Žije zde 540 druhů obratlovců, 14 z nich je kriticky ohrožených, 23 z nich jsou endemity. Je to jediné místo, kde se vyskytuje jeden z nejohroženějších primátů na světě – hainanský gibon. Historickým důvodem snížení populace gibbona bylo zakládání státních lesních farem v 70. letech, které zničily jejich přirozené prostředí. Tradice jejich lovu byla příčinou toho, že populace hainanského gibona a na konci 70. let čítala pouze jednotky jedinců. V parku byl nově založen Národní výzkumný institut Hainan, který pravidelně zaměstnává a hostí špičkové odborníky, zejména primatology, z celého světa. Před dvěma lety objevili výzkumníci na Hainanu několik pro vědu zcela nových druhů, například: ropucha čchung-anská, ještěrka čchung-anská, užovka šikmá a sojka visící – jsou to endemity hory Wuyi. Nebo zaznamenali druhy, které nebyla po mnoho let viděny. V tomto národním parku žije 24000 lidí, z nichž většina patří k etnickým skupinám Li a Miao. Tyto skupiny si zachovaly původní lidové zvyky a unikátní kulturu. Šedesát tisíc let staré pravěké osídlení v místní jeskyni Qiantiedong, technika stavby lodních domů, lidové písně etnické skupiny Li a festival Sanyuesan jsou zapsány na národní seznam ochrany nehmotného kulturního dědictví. Lijský brokát byl organizací UNESCO označen za jeden ze světových nehmotných kulturních dědictví.

 

Národní park Wuyi Mountains (Fu-ťien, Ťiang-si)

Byl založen 14. října 2021. Průměrná nadmořská výška parku je přes 1 200 metrů. Nejvyšší vrchol, Huanggangshan Peak, dosahuje výšky 2.158 metrů nad mořem. Oblast má vlhké klima (vlhkost 80 až 85%) s vysokými srážkami (roční průměr 2.200 mm na jihozápadě a 3.200 mm na severu). Je to oblast s častými mlhami. Jedná se o menší park, jeho plocha je 1.280 km2. Nachází se zde nejvíce reprezentativní ekosystém původních stálezelených širokolistých lesů v subtropickém pásu této zeměpisné šířky na světě. O parku se říká, že to je pokladnice fauny a flóry jihovýchodní Číny. Mnoho rostlinných a živočišných druhů je zde endemických pro celou Čínu.  Mezi oficiálně chráněné obratlovce, které se zde vyskytují, patří jihočínský tygr, obláčkový levhart, bílý bažant, makak, mandarinská kachna a luskoun. Wuyi Mountains mají nezaměnitelnou kulturu a historickou tradici. Oblast je vyhlášena jako světové kulturního a přírodního dědictví. Je to jediný čínský národní park, který je součástí kulturního a přírodního dědictví pod patronací UNESCO.