Čína - detaily a specifika expandujícího lesnictví

Čína buduje novou Velkou zeď - zelenou a lesnatou. Je zemí s nejrychleji rostoucím lesem na světě. Přináším vhled do čínského lesnictví, jeho řízení, specifik, výsledků, struktury lesů a plantáží, hlavních projektů i problémů.

Zelená Čína - Díl 2

Za posledních 30 let se čínský les rozrostl o plochu, která odpovídá ploše větší než 13 Českých republik. Na základě informací, které jsem získal díky Česko-Čínské asociaci při pobytu ve vzdělávacím středisku NAFGA - National Academy of Forestry and Grassland Administration v Pekingu, přináším detaily z čínského lesnictví.

Čína si stanovila termín uhlíkové neutrality

Čína je země bohatá na uhlí, ale chudá na ropu nebo plyn. Je zemí s neuvěřitelně rostoucím rozvojem, velmi závislým na energetice. Momentálně se nachází v kritickém období transformace růstového modelu a optimalizace ekonomické struktury, kdy i nadále roste poptávka po energii.  Přesto se Čína rozhodla jít cestou ekologizace země a razí heslo trvalého soužití člověka s přírodou, které se opakovaně objevuje ve všech vládních programech. Ve jménu zlepšení kvality životního prostředí ve svém energetickém mixu nahrazuje uhlí obnovitelnými zdroji energie a s vynaložením obrovských investic buduje svoji novou Velkou Čínskou Zeď. Zelenou a lesnatou s cílem fixovat co největší množství CO2 do dřevní a travní biomasy. Cílem je dosáhnout vrcholu emisí CO2 před rokem 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality před rokem 2060; snížit emise CO2 na jednotku HDP o více než 65 % oproti úrovni z roku 2005, zvýšit podíl nefosilních paliv na spotřebu primární energie na přibližně 25 %, a do roku 2030 zvýšit celkovou instalovanou kapacitu větrné a solární energie na více než 1,2 miliardy kilowattů. Mimořádně důležitou roli v boji za lepší životní prostředí dostalo v Číně lesnictví, jehož úkolem je ozdravit lesy a do roku 2030 zvýšit objem kubíkových zásob dřeva v čínských lesích o 6 miliard kubických metrů oproti úrovni z roku 2005.

Fáze čínského lesnictví po založení ČLR v roce 1949

Čínské lesnictví se v průběhu historie vyvíjelo. Od velmi divokých časů s nekontrolovanou těžbou a devastací čínského lesa až po současnost, kdy ekologické funkce lesů nabývají na významu. Nově preferované ekologické lesy mají v Číně již větší rozlohu než lesy hospodářské, plošně přibližně v poměru 56 % : 44 %. V některých ekologických lesích byla s novelou lesního zákona zcela zakázána těžba dřeva, v mnohých z nich je omezena či zakázána komerční těžba za účelem zisku. Fáze čínského lesnictví od roku 1949 je pak možno rozdělit následovně:

• První fáze (1949–1978): produkce a maximální využití dřeva – doba exploatace
• Druhá fáze (1978– devadesátá léta): vyrovnaný důraz na produkci dřeva a ekologický rozvoj.
• Třetí fáze (1998– dosud): jasným trendem je návrat lesních ploch, udržitelný rozvoj lesnictví a v současnosti se velmi akcentuje ochrana přírody, která v příštích obdobích dostane v Číně ještě další mimořádnou prioritu.

Lesní půda a zásoby dřeva

Rozloha Číny, kde dnes žije 1,4 miliardy obyvatel, je  9.596.960 km2. Podle poslední národní inventarizace lesa pokrývají lesy téměř 220 milionů hektarů čínské půdy, to je 23 % z rozlohy země. Celkové zásoby dřeva činí 17.56 miliard kubíků. K tomuto zalesnění se však Čína dopracovala až za několik posledních desetiletí. Konkrétně došlo ke zvýšení pokryvu lesa z 12 % před třiceti lety na současných 23%. To znamená, že se čínský les za 30 let rozrostl o 105 milionů hektarů. Pro představu, je to 13,3 krát větší plocha než celá Česká republika. Dalším čínským cílem je dosáhnout 24,1% lesního pokryvu do roku 2025. Čína tak v oblasti zalesňování vykazuje nejvýznamnější pokroky na celém světě. Hlavní motivy pro tak masivní zalesňování jsou dva a oba je spojuje změna klimatu. Jednak je to boj s desertifikací země o potřeba ochrany vodních zdrojů, ale také snahy o fixaci co největšího množství vzdušného CO2. Přeci jenom Čína je dramaticky nevětším emitentem CO2 na světě. Svého píku chce dosáhnout v roce 2030, CO2 neutralitu chce Čína dosáhnout před rokem 2060, více viz můj minulý článek Čína buduje novou velkou zeď – tentokrát zelenou, proti klimatickým změnám. Ovšem navzdory všem pozitivům se závratně rostoucí plochou čínského lesa je třeba si hned v úvodu uvědomit, že kvalita čínského lesa je z našeho pohledu velmi nízká. Průměrná hektarová zásoba čínského lesa činí pouze 89 m3 s průměrným ročním přírůstkem na hektar je 4,73m3.

(Pozn.: Pro srovnání, Česká republika zaujímá plochu 78.866 km2, v ČR máme 2,6 milionu hektar lesů, tj. 34,7% plochy státu, průměrná hektarová zásoba činí 269 m3, celkový roční přírůst činí 26 mil. m3, na hektar lesa nám ročně přirůstá 9,3m3, a celková zásoba dřeva v našich lesích je 899 milionů m3. Tedy celková rozloha Číny je 121x větší než rozloha České republiky, plocha čínských lesů je 85x větší než plocha našich lesů. Přitom celková dřevní zásoba Číny je pouze 19,5 x větší než naše. Přepočteno na osobu (v Číně žije 1,4 miliardy lidí), tak na jednoho obyvatele Číny z celkové dřevní zásoby připadá 12,5 m3 surové dřevní hmoty, kdežto na jednoho obyvatele České republiky je to 84,8m3).

Rozložení lesa i osídlení Číny souvisí s geomorfologií

Rozložení lesa v Číně velmi úzce koresponduje s geomorfologií země. Stejně tak její osídlení. V západní části země převažují hory, pouště a polopouště a proto je tato část země téměř neosídlena. Na východu panují mnohem přívětivější podmínky v nižších nadmořských výškách. Proto zde lesy dominují, viz obr. rozložení lesa v Číně. Přívětivější podmínky také odpovídají tomu, že na východě země žije drtivá většina čínské populace. Předěl mezi oběma částmi tvoří tzv. Hu Huanyongova linie. Podle této linie patří k západní nevlídné části země většina Číny, přesně 57% z rozlohy země. Vlídnější východní část země pak zaujímá rozlohu 43%. Demografické rozdělení následuje Hu Huanyongovu linii takto: Ve východní části země žije 94 % celkové populace, zatímco v západní část pouze 6 % populace.

Obr.: Rozložení lesa v Číně

Zdroj: Xu Jide et al (eds), 2019:  Inventory in China - The 9th National Forest Inventory, NAFGA March 2019

Obr.: Rozdělení Číny do tří částí podle nadmořské výšky 

Zdroj: Liu Chunyan (2023): Introduction to China Forestry. PPT, depon in NAFGA, Beijing.

Obr.: Hustotu osídlení Číny, stejně jako její zalesnění, jasně rozděluje Hu Huanyongova linie 

Zdroj: Liu Chunyan (2023): Introduction to China Forestry. PPT, depon in NAFGA, Beijing.

Správa lesa, vrchní státní dozor

Vrchním státním dozorem, stejně tak tvůrcem lesnické legislativy a všech závazných ustanovení pro hospodaření s lesy, ale také jejich ochrana patří do gesce NFGA (National Forestry and Grassland Administration). Jedná se o centrální agenturu se sídlem v Pekingu, která spadá pod Ministerstvo Přírodních Zdrojů Čínské lidové republiky. NFGA je v Číně zodpovědná nejenom za lesnictví, ale také za správu bezlesí a pastvin, za správu a management mokřadů a chráněných území, využívání a ochranu půdy, za management volně rostoucích rostlin a žijících živočichů, a nově také za národní parky. Mezi činnosti NFGA patří i tvorba politik, zakládání lesních plantáží, nebo také ochrana a správa dřevařského průmyslu. NFGA se stále více angažuje v mezinárodních politických jednání ohledně ilegální těžby dřeva a souvisejícím obchodem se dřevem. NFGA se v Číně stala důležitou institucí v boji proti klimatickým změnám a nese na svých bedrech náročné vládní úkoly v oblasti lesnictví, jejichž plnění je ostře sledováno. Ve své nelehké činnosti spolupracuje s Ministerstvem obchodu, Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem celní správy. Historicky byla NFGA založena v roce 1949 jako Ministerstvo lesnictví a zemědělství. NFGA má i vlastní vzdělávací agenturu NAFGA (National Academy of Forestry and Grassland Administration), která každoročně školí nejenom čínské lesníky, úředníky a odborníky, ale také vzdělává zahraniční specialisty, zejména pak z rozvojových zemí.

Lesní legislativa

Pro čínské lesnictví nejdůležitější Lesní zákon Čínské lidové republiky, přijatý v roce 1984, který byl naposledy (výrazně ekologicky) novelizovaný v roce 2019. Kromě tohoto zákona je stěžejním dokumentem "Nařízení o provádění lesního zákona Čínské lidové republiky“, které vstoupilo v platnost v roce 2000 a k poslední novelizaci došlo v roce 2020 na základě novelizovaného Lesního zákona (2019). Aktuálně závazná ustanovení pro lesní hospodářství pak vyplývají ze 14 letého pětiletého plánu pro ochranu a rozvoj v lesnickém a travním sektoru, který platí pro roky 2021–2025. Vešel v platnost v roce 2021 a stanovuje závazné ekonomické a environmentální cíle, mezi něž patří:

• Zvýšení celkového pokrytí lesní půdy (na 24,1 %)
• Zvýšení objemu lesního dřeva (na 18 miliard m3)
• Dosažení vegetačního travního vegetačního pokryvu (na 57% z rozlohy země)
• Zvýšení rozlohy přírodních rezervací (na 18 % celkové plochy země)

Vlastnictví lesů v Číně a jejich kategorizace a funkce

Od roku 2003 probíhá v Číně reforma vlastnictví lesů. Cílem je stimulace osobní odpovědnosti za jejich obhospodařování. Státní lesy tak dnes obhospodařují pouze 37% z celku a kolektivně vlastněné lesy spravují již 63% (údaj z roku 2023). Podle článku 47 nového lesního zákona, jsou čínské lesní porosty rozděleny do dvou kategorií: ekologické lesy a komerční lesy.

Ekologické lesy

Mezi ekologické lesy jsou z našeho pohledu zařazeny lesy ochranné a lesy zvláštního určení. V těchto lesích s ekologickými funkcemi je nově zcela zakázaná komerční těžba za účelem zisku. Výběrová těžba za účelem ochrany lesa, výchovy lesa, druhové přestavby, nebo zvyšování druhové diverzity jsou povoleny. Na obrovských plochách byla novelou lesního zákona z roku 2019 těžba dřeva v souvislosti s ochranou přírody přírodních oblastí nově zcela zakázána. Těžební postupy jsou velmi přísně kontrolovány. Ekologické funkce lesa jsou pro současnou Čínu prioritou.  Podle NFGA činí plocha ochranných lesů 100,82 milionu hektarů. Jejich ochranná funkce spočívá v ochraně vodních toků, ochraně půdy a vody v krajině, ochraně před větrem, desertifikací a také slouží jako větrolamy a pro zadržení písku. Čínské lesy mají kapacitu uchovávat 628,95 miliard m3 vody, fixovat 8,75 miliard tun půdy, udržovat 462 milionů tun živin v půdě, pohlcovat 40 milionů tun znečišťujících látek z ovzduší, udržovat 6,158 miliard tun prachu, fixovat 434 milionů tun uhlíku a uvolňovat 1,03 miliardy tun kyslíku každý rok. Tyto údaje ukazují, jak důležitou roli hrají lesy v ekosystému a udržitelném rozvoji Číny.

Část ekologických lesů má charakter lesů zvláštního určení. Zde se jedná o les, který slouží rekreaci, sběru lesních plodů, lesy určené k výzkumným projektům a k speciální ochraně přírody (bezzásahové lesy). Lesy zvláštního určení zaujímají plochu 22,9 milionů hektarů. (zde pro srovnání připomenu, že plocha veškerého českého lesa je 2,6 milionu hektarů).

Komerční lesy

Komerční, nebo také hospodářské lesy, jsou lesy, které nejsou klasifikovány jako ekologické lesy. Jejich hlavním účelem je produkce dřeva a dalších lesních produktů, včetně výroby palivového dřeva. Cílem je zde ekonomický zisk. Pokud se omezíme na tyto hospodářské lesy, tak jejich vlastnictví vypadá následovně: 42,2 % hospodářských lesů patří státu, 37,5 % je v kolektivním vlastnictví a 20,3 % komerčních lesů patří soukromým vlastníkům. Faktem zůstává, že ve vlastnictví a kategorizaci lesa dochází k rozporům. K problémům dochází zejména tam, kde les nevlastní stát. To proto, že kolektivní vlastníci a soukromníci preferují před ekologií a ochranou lesního ekosystému zisk. Stát proto vlastníkům lesa částečně kompenzuje ztrátu na zisku způsobenou omezením těžby. Státní lesy se nacházejí především na severovýchodě a jihozápadě a jsou spravovány buď státními lesními podniky, nebo státními lesními farmami. Lesy v kolektivním vlastnictví jsou pak především uměle vysazené plantáže a nacházejí se hlavně na jihu země. Celková plocha komerčních lesů dosahuje 94,6 milionu hektarů. Z toho plocha lesů na těžbu dřeva činí 72,4 milionu hektarů, plocha lesů pro výrobu palivového dříví palivo činí 1,26 milionu hektarů a plocha lesů pro s další ekonomickým využitím činí 20,94 milionu hektarů.

Druhová skladba lesních dřevin v Číně

V Číně existuje více než 2 000 druhů stromů s objemem dřeva 17.560 miliardy m3. Čína rozlišuje lesy na lesy stromové, bambusové a lesy křovinné. Pokud jde o lesní plochu, celková plocha stromových lesů činí 179,89 milionů ha, což představuje 82,43 %; celková plocha bambusových lesů dosahuje 6,41 milionů ha, což představuje 2,94 %; a celková plocha keřových porostů dosahuje 31,92 milionů ha, což představuje 14,63 %.

Stromové lesy

Tab.: 20 druhů stromových dřevin čínských lesů s největším objemem dřeva

Pořadí
1		1079
2		1033
3		944
4		936
5		908
6		697
7		583
8		487
9	Populus	440
10		343
11		225
12		193
13		190
14		183
15		182
16		160
17		133
18		126
19		114
20		90

Zdroj: Xu Jide et al (eds), 2019:  Inventory in China - The 9th National Forest Inventory, NAFGA March 2019

 Tráva, která je v Číně řazena mezi les - Bambusový les

Čína je známá jako "království bambusu". Patří mezi země s nejbohatšími a nejrozšířenějšími zdroji bambusu na světě a má dlouhou historii v jeho využívání. I když stonky mnoha druhů bambusu dřevnatí a některé druhy mohou dosahovat výšky až 40 metrů, tak se nejedná o dřevinu, ale o travinu. Bambus náleží do čeledi lipnicovitých. Jedná se o velmi rychle rostoucí rostlinu a některé druhy mohou růst i rychlostí přes 0,8 metru za den. V Číně existuje na čtyři stovky druhů bambusu, hospodářsky významných druhů je kolem padesáti. Plocha bambusového lesa v Číně činí 6,41 milionu ha. Roste od hladiny moře až do výšky 3800 metrů nad mořem v horách Tibetu. Celkové množství bambusu v Číně se odhaduje na 71,22 milionu tun s ročním výnosem kolem 7 milionů tun. Nejvíce je využíván druh Phyllostachys pubescens, který přináší 56,5 milionu tun. Další důležité druhy bambusu jsou P. bambusoides, P. glauca, P. nidularia, P. viridis, P. propinqua, P. aurea, P. makinoi, P. nude, P. aureosulcata, P. flexuosa, P. congesta, P. praecox, P. vivax, a další.

Bambusy jsou úzce spojeny s čínskou civilizací. Jejich použití lze vystopovat až do období Nové doby kamenné. Bambusové předměty byly zaznamenány v nejstarších čínských znacích vyrytých na kosti a krunýřích objevených v ruinách dynastie Yin (1600-1100 př. n. l. Použití bambusu v čínské kultuře je obrovské. Rybářské pruty, hudební nástroje, zemědělské nástroje, předměty každodenní potřeby, výroba papíru, bambusové luky a šípy, první palné zbraně a rakety byly vyrobeny z bambusových stonků po vynálezu střelného prachu v Číně. Běžně se využívá ve stavebnictví, pro výrobu nábytku, ale také v čínské kuchyni jako potravina. V každém případě je bambus spojen s historií, současností i budoucností Číny. Také proto dnes běží mnoho výzkumných projektů, které se problematikou bambusu zabývají. Těmi nejzajímavějšími mohou být projekty zkoumající využití bambusu k výrobě speciálních plastů, které se oproti běžným syntetickým plastům velmi rychle rozkládají. (Zdroj: Wenyue Hsiung: Bamboo in China: new prospects for an ancient resource)

Keřové lesy

Keře jsou v Číně zařazeny mezi lesy a započítávají se do celkové plochy lesa. Jsou to keře, které jsou určené pro ekonomické využití. Plocha keřových lesů činí 31,92 milionu ha. Vyskytují se hlavně v aridních oblastech na západě, krasových oblastech na jihozápadě a v suchých údolích. Tedy tam, kde jsou obtížné podmínky pro růst stromových druhů dřevin.

Rozlišují se čtyři oblasti keřových lesů

1. keře rostoucí v oblastech s ročním srážkovým úhrnem nižším než 400 mm,
2. keře rostoucí nad hranicí lesa,
3. a keře rostoucí v tropických a subtropických krasových oblastech
4. a keře v suchých údolích

 

Přírodní lesy

Vzhledem k rozmanitým přírodním a klimatickým podmínkám má Čína různé typy lesů s odlišným zonálním rozšířením. Plocha přírodního lesa v Číně činí 138,7 milionu hektarů (z toho přírodní stromový les činí 123 mil. ha), s objemem zásob 13,67 miliard kubíků dřeva. Průměrná hektarová zásoba v přírodních stromových lesích činí 111,36 krychlových metrů. Přírodní lesy se nacházejí především v pěti provinciích. Ve Vnitřním Mongolsku, Heilongjiangu, Yunnanu, Tibetu a Sichuanu.

Tab.: Stromové přírodní lesy Číny. Věk, plošné výměry a zásoba dřeva

	35,5163	1,554
	39,2912	3,707
	20,5272	2,791
	18,0885	3,291
	9,34	2,327

Zdroj: Xu Jide et al (eds), 2019:  Inventory in China - The 9th National Forest Inventory, NAFGA March 2019

Tab.: Typy přírodních lesů v Číně podle klimatických podmínek

	Plocha
		36,15%
		10,53%
		10,37%
		28,39%
		14,51%
		0,03%
		0,02%
		62,41%
		12,01%
		17,07%
		2,67%
		0,30%
		0,69%
		0,03%
		4,82%
		5,00%
		17,75%
		60,95%
		16,30%

Zdroj: Xu Jide et al (eds), 2019:  Inventory in China - The 9th National Forest Inventory, NAFGA March 2019

Uměle založené lesy, plantáže

Plocha uměle založených porostů a plantáží zaujímá 79,55 milionu hektarů, s objemem zásob 3,39 miliardy kubíků dřeva. Průměrná hektarová zásoba těchto vysazených plantáží pak činí 59,30 kubíků na hektar. Nejvíce vysazených lesů je v provinciích Guangxi, Guangdong, Vnitřní Mongolsko, Yunnan, Sichuan a Hunan.

Tab.: Plocha uměle založených lesů v Číně podle typu vegetace:

	26,45	32,83
	26,12	33,25
Křoviny	19,91	25,03
	4,56	5,73
Ostatní	2,51	3,16

Zdroj: Xu Jide et al (eds), 2019:  Inventory in China - The 9th National Forest Inventory, NAFGA March 2019

Nejčastější dřeviny čínských umělých plantáží

Čína nyní má největší plochu lesních plantáží na světě, především se jedná o rychle rostoucími druhy. Nejčastěji pěstované stromy v čínských lesních plantážích jsou topoly, eukalypty a duby. Dále pak: Ostrolistec kopinatý (Cunninghamia lanceolata) což je starobylý jehličnan a jako takový je reliktem ze třetihor. Ve své čínské domovině dorůstá až 50 metrů výšky s výčetní tloušťkou až 3 metry, modřín dahurský (Larix gmelinii) je opadavý jehličnan, který ve své domovině dorůstá výšky 10–30 m, výjimečně až 40 m, výčetní tloušťky kmene je 1 – 1,5 m, borovice massonova (Pinus massoniana) – rychle rostoucí jehličnan, dorůstající výšky 25-40 m,  jehlice jsou až 20 cm dlouhé. Tato borovice roste na jihu Číny a jsou známé velmi rozsáhlé plochy zničené hlísticemi. Smrt stromu je způsobena uschnutím a to tak, že hlístice brání vstřebávání vody. Malé vzduchové kapsy vytvořené hlísticí způsobují vzduchové embolie v dřevním pletivu, což brání pohybu vody. Transport vody v tkáních napadeného stromu je narušen a usychání se může projevit již za několik týdnů. Příznaky zahrnují hnědnutí jehlic nebo žloutnutí listů, a strom může zcela uschnout do dvou až tří měsíců po napadení. Nejznámější z těchto škůdců je hlístice Bursaphelenchus xylophilus původem z Ameriky. Borovice tabuliformní (Pinus tabuleaformis) někdy také červená čínská borovice. V mládí roste velmi rychle, pak se růst zpomaluje. Dorůstá výšky do 30 metrů. Cypřišek náhrobní (Cupressus funebris) dorůstající do 25 metrů, borovice Elliottova (Pinus elliottii), rovněž velmi rychle rostoucí, dorůstající do 25 metrů a dožívá se pouze max 200 let. Trnovník akát (Robinia pseudoacacia).

Problémy plantážových monokultur

Od konce 80. let Čína udržuje tzv. "dvojitý růst" jak v oblasti lesní plochy, tak v objemu dřeva v lese a tak se stala zemí s největším nárůstem lesních zdrojů na světě. Podle sčítání světových lesů zaujímá lesní plocha v Číně 5,51 % z celosvětového celku, což ji řadí na páté místo. Objem dřeva v lese představuje 3,34 % z celkového světového objemu, což ji řadí na šesté místo. Plocha lesních plantáží v Číně zůstává největší na světě. Lesní plocha na jednoho obyvatele v Číně činí 0,16 ha, což je méně než 1/3 světového průměru, objem dřeva v lese na jednoho obyvatele činí 12,35 m3, což je pouze 1/6 světového průměru. Čína sice patří mezi země s největším celkovým objemem lesních zdrojů, ale kubíkové zásoby na hektar a zdroje dřeva přepočítané na osobu jsou velmi nízké. Navíc je třeba také připomenout, že masivní zalesňování se až doposud dělo hlavně jako zakládání nových monokultur. Ty pak logicky na obrovských plochách od určitého věku trpí různými chorobami, či se na nich masivně rozmnožují škůdci. A je to aktuálně právě boj s monokulturami a metody ochrany lesa, které v Číně v souvislosti s masivním zalesňováním nabývají na významu. Proto se nyní a do budoucnosti lesnictví bude zabývat přírodě blízkým hospodařením s budováním smíšených lesů, ale také dochází k masivnímu rozvoji lesnického výzkumu a budování odborných týmů. Do rozvoje lidských zdrojů v čínském lesnictví a do budování čínských odborných talentů jsou i na základě úkolů stanovených v poslední pětiletce investovány nemalé finanční prostředky.

Pět hlavních lesnických projektů v Číně

1. Ochrana a výsadba lesa na severu země: Byl zahájen v roce 1979. Cílem je do roku 2050 zvýšit lesní pokryv na severu země o 36 milionů hektarů a zvýšit tak zalesnění z 5 % na 16%. Zahrnuje to koordinaci 559 okresů.
2. Projekt ochrany přírodních lesů: Jedná se o jeden z největších ekologických projektů v zemi. Byl zahájen v roce 1998 a bylo do něj zatím investováno 500 miliard jüanů ze státního rozpočtu. V rámci projektu byla zahájena ochrana ekologických funkcí lesů a postupná tvorba přírodě blízkého lesa a jeho ochrana.
3. Projekt převodu zemědělské a neúrodné půdy na lesy (Grain to Green): První fáze probíhala v letech 2001-2010 a zahrnovala 1897 okresů. Během této fáze bylo na dříve bezlesích horách zalesněno 17,3 milionu hektarů. Plus bylo na lesy přeměněno dalších 14,7 milionu hektarů zemědělské půdy. Jedná se o zalesnění takové zemědělské půdy, která trpí erozí, která je zasypávána pískem z písečných bouří, trpí slaností nebo již není zemědělsky produktivní (jedná se o půdu, která byla zničena intenzivním zemědělstvím v minulosti). Druhá fáze je aktuálně prováděna. Cílem je zalesnit dalších 2,8 milionu hektarů půdy. Dosud bylo do projektu investováno 570 miliard jüanů.
4. Projekt na zmírnění větrů a písečných bouří v oblasti Pekingu a Tchien-ťinu. Cílem projektu jsou opatření k upevnění půdy a snížení výskytu písečných bouří v regionu Peking-Tchien-ťin a okolí. První fáze projektu byla zahájena v roce 2002 a pokračuje dodnes. Druhá fáze je v procesu plánování. Projekt zahrnuje 75 okresů v 5 provinciích: Pekingu, Tchien-ťinu, Che-peji, Šan-si a Vnitřním Mongolsku. Dosud bylo do projektu investováno přibližně 55 miliard jüanů. Do druhé fáze pak bude investováno dalších asi 87 miliard čínských jüanů.
5. Projekt ochrany lesa ve středním a dolním toku řeky Yangtze: První fáze probíhala v letech 1989 až 2000 s investicí ve výši 70,7 miliardy jüanů. Projekt zahrnoval koordinaci 271 okresů z 11 provincií, a bylo zalesněno 7 milionu hektarů půdy. Druhá fáze probíhala v letech 2001 až 2010 s investicí ve výši 794 miliard jüanů. Projekt zahrnoval 1033 okresů ze 17 provincií, a bylo zalesněno 3,5 milionu hektarů půdy. Třetí fáze probíhala v letech 2011 až 2020 s investicí ve výši 125,7 miliardy jüanů. Projekt zahrnoval 1023 okresů ze 17 provincií, a bylo zalesněno 1,068 milionu hektarů. Zdroj: Liu Chunyan (2023): Introduction to China Forestry. PPT, depon in NAFGA, Beijing.

Závěrem

Čína v oblasti lesnictví prochází pozitivními změnami, a jak ukazuje růst lesního pokryvu a ambice na další rozšiřování lesa dosahuje i pozoruhodných úspěchů. Zároveň však čínské lesnictví stojí před výzvami týkajícími se opravdu trvale udržitelného hospodaření. Čelí také problémům související s úspěšností zalesňování zejména v oblastech trpících desertifikací a rozhodně čelí řadě problémů v oblasti ochrany lesa před škůdci v obrovských monokulturních plantážích, ale také před požáry. Lesníci určitě stojí před výzvami plnění vládou stanových náročných cílů a v neposlední řadě se musí vypořádat s potřebou odborného personálního obsazení, včetně masivního monitoringu a výzkumu.