Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Čína buduje novou velkou zeď – tentokrát zelenou, proti klimatickým změnám

Byl jsem tři týdny v Číně a účastnil se mezinárodní akce o čínském lesnictví a ochraně přírody se vztahem klimatickým změnám. Čína si před sebe klade neobyčejné cíle, stejně jako je neobyčejná jejich Čínská zeď. Velmi zajímavé.

Zelená Čína - Díl 1

Měl jsem možnost se v Číně účastnit třítýdenní mezinárodní akce o čínském lesnictví a ochraně přírody se vztahem klimatickým změnám. Akci organizovala NAFGA - National Forestry and Grassland Administration v Pekingu, která organizačně spadá pod čínské Ministerstvo přírodních zdrojů. Rád bych se zde podělil o některé své poznatky v seriálu několika článků.

Děkuji za tu možnost, netušil jsem …

Do Číny jsem přijal pozvání a spolu s dalšími 40 odborníky z 11 zemí strávil tři nezapomenutelné pracovní týdny v oblasti mezi Pekingem a Sianem. Kromě řady přednášek a zasedání jsme měli možnost seznámit se problematikou čínského lesního hospodaření v terénu. Do Číny jsem jel prakticky bez znalostí tamního lesnictví či ochrany přírody. To jediné co mi tak běželo hlavou, bylo historické masivní odlesňování Číny, úbytek jejich přirozených lesů, problémy spojené s desertifikací země, nelegální těžby Číny na Sibiři, masivní odlesňování v Africe ve prospěch Číny. Vlastně nic moc pozitivního. A přiznám se, že jsem jel na návštěvu k největšímu emitentovi C02 na světě s řadou negativních předsudků. Co jsem ale viděl, slyšel a zažil, předčilo v pozitivním slova smyslu všechna má očekávání. A to vůbec nebudu zmiňovat nádheru historického a kulturního bohatství země, naprostou čistotu kamkoli jsem přišel, neuvěřitelné technologie a pokoru tamního obyvatelstva. Budu psát jen o poznatcích z oboru lesnictví a ochrany přírody, za které děkuji.

V Číně má uhlí má odzvoněno, přichází doba lesů

O čínském lesnictví toho u nás mnoho nevíme a o ochraně přírody už skoro vůbec nic. Lesnictví ještě před několika desetiletími připomínalo spíše divoké časy s nelegální nebo neevidovanou těžbou, u nás známé možná před několika staletími. Situace v lesnictví se ale velmi zlepšuje v posledních dekádách. Co bylo před tím nedokáži specifikovat. Pokud jde o odbornost, lesní plánování a přírodě blízké hospodaření, jak jej známe my, tak myslím, že se čínští kolegové od našich českých profesionálů mohou mnohému ještě naučit.  Lesnictví je v Číně s ohledem na přírodní a klimatické podmínky dost složité. Lesnatost je tam nerovnoměrná, od 35% ve východní Číně až po pouhých 6% v západní Číně, kde vládnou pouště a polopouště.

Viz obr. č. 1. 

Zdroj: Xu Jide, Xie Shouxin, Han Aihui, Rao Riguang Huang Guosheng, Chen Xinyun, Hu Jue, Liu Qian Yang Xueyun, Zhang LuForest (eds), 2019:  Inventory in China - The 9th National Forest Inventory, NAFGA March 2019

Stejně jako je problematická lesnatost, tak i systém managementu a vlastnictví lesů se v Číně stále vyvíjí. Od roku 2003 tam probíhá reforma vlastnictví lesů s cílem stimulace osobní odpovědnosti za jejich obhospodařování. Státní lesy dnes tvoří již jen 37% z celku a kolektivně vlastněné lesy již 63% (údaj z roku 2023). Lesnictví se v Číně stává i jednou z cest jak země bojuje s chudobou. Proto stát pronajímá lesy soukromníkům. Fyzická osoba může získat na základě smlouvy s vládou získat právo k užívání lesní půdy na 70 let s možností prodloužení. Lesům jako takovým bych se však více v detailu rád věnoval v příštím článku.

 

Národní Inventarizace lesa – čínský les není jako ten český

Rozloha Číny, kde dnes žije 1,4 miliardy obyvatel, je  9.596.960 km2. Tato rozloha činí Čínu čtvrtou největší zemí na světě. Za Ruskem, Kanadou a Spojenými státy americkými. Pokud jde o lesy, tak v Číně probíhá každých 5 let národní inventarizace lesa. Podle té poslední, deváté - z března roku 2019, je lesy pokryto 220 milionů hektarů čínské půdy. Přičemž to je většinou v západní a jihozápadní části Číny. Viz obr. č. 1. Lesy tak dnes pokrývají 22,96 % z rozlohy země. Zásoby dřeva činí 17.560 miliard kubíků, ve kterých je akumulováno celkem 9.186 miliard tun uhlíku. Nicméně je třeba si uvědomit, že čínský les vypadá úplně jinak než ten náš. Prvním rozdílem je i to, že rozdělují les na stromový a nestromový. Do nestromového lesa pak patří křoviny, nebo třeba i plantáže s pepřem (obrázek 2), a hlavně bambusové lesy. Průměrná hektarová zásoba čínského lesa pak činí pouze 89 m3, a průměrný roční přírůstek na hektar je 4,73 m3. Průměrná výčetní tloušťka stromů je 13,4 cm a průměrná výška stromu je 10,5 metru. To jsou aktuální čínské lesy. Z našeho pohledu nepředstavitelné rozlohy, ale také podstatně nižší kvalita.

(Pozn.: Pro srovnání, Česká republika zaujímá plochu 78.866 km2, v ČR máme 2,6 milionu hektar lesů, tj. 34,7% plochy státu, průměrná hektarová zásoba činí 269 m3, celkový roční přírůst činí 26 mil. m3, na hektar lesa nám ročně přirůstá 9,3 m3, a celková zásoba dřeva v našich lesích je 899 milionů m3. Tedy celková rozloha Číny je 121x větší než rozloha České republiky, plocha čínských lesů je 85x větší než plocha našich lesů. Přitom celková dřevní zásoba Číny je pouze 19,5 x větší než naše. Přepočteno na osobu (v Číně žije 1,4 miliardy lidí), tak na jednoho obyvatele Číny z celkové dřevní zásoby připadá 12,5 m3 surové dřevní hmoty, kdežto na jednoho obyvatele České republiky je to 84,8 m3. Čínský les tedy zdaleka není les, jak ho známe my.

 

pepřová farma nedaleko města Sian

Program masivní výsadby lesů započal již v 2003

Postupné zvyšování lesní plochy, zvyšování kvality lesa a nově přísná ochrana přírodních lesů

.)Zdroj:

 

 

Čína míří k CO2 neutralitě 

Čína je s přibližně 12 miliardami tun největším světovým emitentem CO2. V tomto primátu trumfla v roce 2005 Spojené státy, kteří dnes zůstávají s emisemi CO2 na úrovni okolo 5 miliard tun CO2 ročně na druhém místě. Následuje pak Indie se skoro 3 miliardami tun a posléze Německo, Brazílie, Anglie a Francie někde pod půl miliardou tun CO2 ročně.  Lépe viz graf. Čína si tento svůj ekologický průšvih, který je daní za její obrovský průmyslový a ekonomický rozvoj, velmi dobře uvědomuje. Nejenom uvědomuje, ale během posledních let již přijala celou sérii zcela nových opatření, aby se stala světovým leaderem v zelené ekonomice. Proto nejenom masivně zalesňuje, ale nastavila také nová přísná pravidla.

POZN.: Já osobně zastávám k tématu globálního oteplování trošku jiný názor, než že by za vším stála antropogenní produkce CO2. Mnohem větším problémem jsou podle mě změny v krajině, které člověk způsobil industrializací, rozvojem městských aglomerací na úkor půdy, odlesňováním, intenzivním zemědělstvím a všeobecně postupným snižováním plochy zeleně. Více např. v mém článku "Udělejme Čechy znovu zelené"

Čína stanovila velmi zásadní rámec pro zelenou, nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a podle nových vládních programů výrazně snižuje energetickou náročnost klíčových odvětví. Do roku 2025 tak klesne spotřeba energie na jednotku HDP o 13,5 % oproti úrovni z roku 2020, emise oxidu uhličitého (CO2) na jednotku HDP klesnou o 18 % oproti úrovni z roku 2020 a podíl spotřeby nefosilní energie dosáhne přibližně 20 %.

Graf: Čína je nevětší emitent CO2 na světě.  Zdroj: CO2 emissions - Our World in Data

 

Pokud jde o produkci skleníkových plynů a zejména CO2, pak Čína chce dosáhnout vrcholu emisí před rokem 2030. Pak již bude jen snižovat. Uhlíkovou neutralitu chce Čína stihnout před rokem 2060, což si stanovila vlastním závazkem a projevilo se to v mnoha vládních nařízeních a koncepcích. Pro srovnání, Evropa chce být CO2 neutrální do roku 2050, s tím, že do roku 2030 bude produkovat množství CO2 na úrovni 55% oproti roku 1990. Například Norsko si jako rok uhlíkové neutrality stanovilo rok 2030, Německo rok 2045 a to v obou případech zákonem. Jak se svým obrovským průmyslem a závislostí na uhlí chce Čína svých závazků dosáhnout před rokem 2060, si nedovedu představit. Ale faktem je, že čínské cíle nejsou pouhými proklamacemi. Tam přes stanovené cíle zkrátka nejede vlak. To se projevuje i ve výši investic. O vážnosti čínských závazků vypovídá i následující.

Čína nemluví do větru, ale závazně koná

V roce 2015 byl přijat zákaz výstavby nových uhelných elektráren. Bylo již uzavřeno dalece přes 1000 uhelných dolů s kapacitou 500 milionů tun uhlí. Podíl uhlí na celkové spotřebě energie se má v Číně do roku 2030 snížit z 66,6 % na méně než 45 %. Podíl obnovitelných energií ve stejném období zvýšit na 25 %. V Číně muselo ukončit svoji činnost přes 150.000 továren a přes 40.000 uhelných elektráren, protože nesplňovaly stanovená ekologická kritéria na čistotu ovzduší. Výsledkem je, že uhlíková intenzita Číny byla již v roce 2021 o 50,8 % nižší než v roce 2005. Odhadem již 15 milionu Číňanů pracuje v odvětví obnovitelných zdrojů energie.

Ve městě můžeš elektromobilem jezdit celý týden, se spalovacím motorem jen jeden den v týdnu

Kromě jiného, čínská vláda masivně podporuje dotacemi nástup elektromobilů a kvótami a omezeními se snaží vytlačit spalovací motory. Ve velkých městech je povoleno pouze omezené množství registrací nových osobních automobilů. Velká část z nich je vyhrazena výhradně pro registraci elektrických vozidel. Elektromobily nabízejí ze zákona další výhody: mohou jezdit sedm dní v týdnu; spalovací jen jeden den v týdnu. Při nákupu elektrického nebo hybridního elektrického vozidla hradí centrální vláda státní prémii ve výši 4 600 eur a na výběr je přes 60 druhů elektromobilů. Čína se proto stala po osmý rok po sobě největším producentem a prodejcem nových energetických vozidel na světě.

Faktem je, že ve městech již nenajdete žádný jiný veřejný dopravní prostředek než ekologicky čistý. V Pekingu nebo Si-nau (kde žije dohromady přes 35 milionu lidí) nenajdete jediný autobus nebo taxík, který by jezdil na naftu nebo benzín. Drtivá většina je elektrická, dobíjecí infrastruktura je dávno hotová.

Elektrárny z OEZ s výkonem jako 570 Temelínů

Instalované a plně funkční elektrárny čerpající energii z obnovitelných zdrojů jako je voda, vítr a slunce již dnes produkují obrovské množství energie. Do roku 2030 Čína plánuje, že tyto zdroje energie budou produkovat 1200 gigawattů. (jen pro představu, Jaderná elektrárna Temelín má výkon 2172 MW. Tedy Čína bude mít z obnovitelných zdrojů v roce 2030 tolik energie jako by poskytlo 570 současných Temelínů).

To je ode mě v kostce asi tak vše na úvod do současné hyper zelené Číny. Já jako skeptik vůči Evropskému Green Dealu, neznalý tamních poměrů, byl mnohým velmi pozitivně překvapen. A jak to vidíte vy? 

Autor: Jiří Mánek | úterý 3.10.2023 17:19 | karma článku: 35,22 | přečteno: 4045x
  • Další články autora

Jiří Mánek

Čína buduje nejrozsáhlejší systém národních parků na světě

Čínský ekonomický tygr na ekologii dříve příliš nedbal. Nyní je vše jinak. Ochrana přírody je dnes v Číně hlavní prioritou. Zelené ambice posledních let udivují, plocha čínských národních parků bude větší než těch amerických.

5.12.2023 v 7:34 | Karma: 20,39 | Přečteno: 344x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Jiří Mánek

Saihanba – čínský zelený zázrak. Z pouště je prosperující lesní farma o velikosti Šumavy.

Lesní farma Saihanba – proměnili zde 90 tisíc hektarů pouště v moderní prosperující lesní farmu. Aneb od motyk ke dronům. Duch Saihanby odráží celou čínskou civilizaci a dnes je hlavním motorem v budování zelené ekonomiky Číny.

6.11.2023 v 9:00 | Karma: 23,99 | Přečteno: 587x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Jiří Mánek

Čína - detaily a specifika expandujícího lesnictví

Čína buduje novou Velkou zeď - zelenou a lesnatou. Je zemí s nejrychleji rostoucím lesem na světě. Přináším vhled do čínského lesnictví, jeho řízení, specifik, výsledků, struktury lesů a plantáží, hlavních projektů i problémů.

23.10.2023 v 13:04 | Karma: 18,46 | Přečteno: 437x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Jiří Mánek

Smečka vlků v Nové Peci na Šumavě se s tím nepárala. Co bude dál?

Devátého prosince přinesl deník BLESK zprávu o tom, že v našem regionu Lipenska roztrhala smečka sedmi vlků loveckého psa, fenu jagdteriéra. Stalo se tak při lovecké naháňce nedaleko Nové Pece, kdy v leči byla řada lovců i se psy.

9.12.2021 v 13:26 | Karma: 38,23 | Přečteno: 5887x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Jiří Mánek

Mengele a doktoři smrti - jatka březích laní a jejich nenarozených koloušků v NP Šumava

V NP Šumava se řádně nezpracovávají polomy, záměrně tam množí kůrovce, přestaly se pěstovat a sázet nové sazenice, les je na úbytě. Tragická, ale přijatá fakta. To vše ale trumfují jatka březích laní a jejich koloušků.

18.8.2021 v 12:44 | Karma: 40,97 | Přečteno: 15216x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé

28. dubna 2024  22:16

Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...

Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem

28. dubna 2024  20:49

Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...

Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem

28. dubna 2024

Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....

Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky

28. dubna 2024  19:06

Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...

  • Počet článků 13
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2725x
šumavák, milovník přírody, lesa, turistiky, ale i sportu. Zajímám se o téma ochrany přírody v mnoha souvislostech, laicky i profesně. Dříve ředitel NP Šumava.

Seznam rubrik